O dalších výjimkách jednali ministři financí eurozóny v Lucemburku. Eurokomisař Valdis Dombrovskis při této příležitosti upozornil, že členské státy musí s veřejnými penězi nakládat obezřetně. Podle něj není možné při každé nové krizi přistupovat k dalšímu uvolňování rozpočtových pravidel. Požadavky Itálie a Řecka přesto Evropská komise podrobněji prostuduje, píše agentura Bloomberg.
Brusel připouští mimořádnou pomoc domácnostem a podnikům, trvá však na tom, aby byla časově omezená a nezvyšovala dlouhodobě zadlužení jednotlivých zemí. Situace se komplikuje především ve Francii, která se potýká s rostoucími náklady na financování státního dluhu.
Rozdíl mezi výnosy desetiletých francouzských a německých dluhopisů se nedávno dostal na nejvyšší úroveň od roku 2011. Investoři tak za půjčování Paříži požadují vyšší úroky než v případě Německa, které považují za bezpečnějšího dlužníka.
Itálie a Francie bojují s obřími dluhy. Peníze si chtějí vzít od firem![]() |
Francie, Itálie, Belgie i další země pod tlakem
Francouzský veřejný dluh se navíc blíží 120 procentům hrubého domácího produktu. Vyšší úrokové náklady proto představují další zátěž pro státní rozpočet. Nervozita na finančních trzích se přitom neomezuje pouze na Francii. Podobnému tlaku čelí také Itálie, Řecko a Belgie, které se rovněž potýkají s vysokým zadlužením.
Francouzská vláda se proto snaží obnovit důvěru investorů a přesvědčit je, že má veřejné finance pod kontrolou. Zastání našla u předsedy Euroskupiny a řeckého ministra financí Kyriakose Pierrakakise. Ten vyjádřil přesvědčení, že Paříž své rozpočtové závazky dodrží. Podporu vyslovil také francouzskému ministru financí Rolandu Lescurovi.
Situaci evropským zemím dále ztěžují vysoké ceny energií, které se postupně promítají do nákladů domácností i podniků. Zářijová inflace v eurozóně kvůli tomu zrychlila na 3,8 procenta a dosáhla nejvyšší úrovně za poslední tři roky. Pokračující zdražování současně omezuje prostor pro snižování úrokových sazeb.
Společný dluh EU rychle roste. Za rok může dosáhnout bilionu eur, uvádí účetní dvůr |
Evropské vlády se tak dostávají do složité situace. Na jedné straně roste tlak na finanční pomoc domácnostem a podnikům, na druhé musí hlídat rozpočtové schodky. Další podpůrné programy by znamenaly nové výdaje, které by zejména zadluženým zemím mohly ještě více prodražit půjčování peněz.
„Musíme chránit domácnosti, podniky i každého Evropana, který pociťuje dopady energetického šoku,“ uvedl Pierrakakis. Současně však upozornil, že jednotlivé státy nesmějí ztratit důvěryhodnost v oblasti veřejných financí.
Ve hře nové výjimky
Evropská komise proto požaduje, aby byla případná státní pomoc cílená a časově omezená. Připomíná také, že současná pravidla již členským zemím poskytují určitou volnost. Výjimky původně určené pro zvýšené obranné výdaje mohou nově zahrnovat také vybraná opatření na posílení energetické bezpečnosti. Tato možnost má platit do roku 2028.
Belgie jako druhé Řecko. Zadlužení země rychle roste, řešení v nedohlednu![]() |
Itálie a Řecko přesto požadují další uvolnění pravidel. Proti se ale postavil například belgický vicepremiér Vincent Van Peteghem. „Nemyslím si, že je dobrý nápad zavádět národní výjimky pro podobné krize,“ prohlásil s tím, že podle něj by se vlády měly soustředit především na dočasná opatření, která lidem a firmám pomohou překonat období vysokých cen energií, uzavírá Bloomberg.



















