Výsledky jsou o to zajímavější, že podle Světové zprávy o štěstí je Finsko i letos nejšťastnější zemí na světě, a to dokonce podeváté v řadě. Ekonomické výsledky země jsou ale chabé, což ukazuje i míra nezaměstnanosti, která je nejvyšší za posledních patnáct let.
Finsko je poslední roky silně závislé na vývozu a dodnes se úplně nevzpamatovalo z kolapsu mobilního byznysu společnosti Nokia. Ta byla svého času nejhodnotnější evropskou firmou, při nástupu dotykových telefonů však ztratila svou dominantní pozici a následky jsou i na finském pracovním trhu patrné dodnes.
Dánská ekonomika vzkvétá i díky farmacii. Letos překoná své severské sousedy |
Práci ve Finsku hledá více mužů než žen
„Trh práce ve Finsku prochází strukturálními změnami, které souvisejí se slabým exportem, útlumem ve stavebnictví a nízkým růstem produktivity práce. Krize, kterou Finsko prochází, zasáhla nejvíce exportně orientovaný průmysl, stavebnictví a logistiku,“ uvedla pro iDNES.cz analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
Podobně to vidí i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Průmysl, stavebnictví i služby ve Finsku rostou, ale nejsou natolik silné a jejich kapacity natolik vytížené, aby masivně nabíraly zaměstnance. Firmy navíc na finské poměry stále málo investují do rozvoje, a tak to dohání stát, který jede na dluh,“ tvrdí.
Evropská ekonomika zrychluje, ve druhém čtvrtletí přidala půl procenta |
Zajímavé je, že ve Finsku je na úřadech práce registrováno výrazně více mužů než žen, zatímco třeba v Česku je tomu obráceně. „Současná krize zasáhla především sektory, ve kterých dominují muži. Ženy naopak pracují častěji ve veřejném sektoru, například ve školství, zdravotnictví a sociální péči, který je stabilnější,“ podotýká Tereza Krček.
Kombinace slabého růstu a vysokého dluhu
Nejde přitom pouze o vysokou nezaměstnanost. Celkový stav finské ekonomiky není v posledních letech příliš lichotivý. Hrubý domácí produkt Finska v roce 2025 podle revidovaných údajů vzrostl o 0,8 procenta, zatímco v roce 2024 se zvýšil pouze o 0,4 procenta.
Slabý hospodářský růst se navíc stále více promítá do finských veřejných financí. Finský stát hospodaří se schodkem nepřetržitě od světové finanční krize v roce 2009. Podle předběžných údajů finského statistického úřadu dosáhl rozpočtový deficit v roce 2025 3,4 procenta HDP, a snížil se tak ze 4,4 procenta v předchozím roce. Veřejný dluh mezitím na konci roku 2025 vzrostl na 88,5 procenta HDP.
Rozšíření EU o Albánii a Černou Horu má potenciál. Lákat může firmy i turisty |
Ekonomické predikce Finska pro další roky jsou mírně přívětivější. Změna by měla nastat také na pracovním trhu, tvrdí odborníci. „Na finském trhu práce se objevují známky toho, že by poptávka po pracovní síle mohla v budoucnu růst především v odvětví služeb. Prodlužování krize na Blízkém východě a také slabší poptávka po letní pracovní síle ale zatím odsouvají možné oživení trhu práce na podzimní měsíce,“ tvrdí Krček.
Strukturální problémy Finska jsou poslední roky tak závažné, že země v míře nezaměstnanosti předčila i Španělsko, kde je bez práce 10,3 procenta lidí. Tomu na rozdíl od Finska pomohlo silné oživení cestovního ruchu a služeb po pandemii a také evropské peníze.
