Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu. Unijní exekutiva dosud pouze státům doporučovala, aby o tři roky odložily pokuty za porušení pravidel.
„Tohle je důležitý výsledek pro Českou republiku. Naše firmy potřebují dostupné energie, aby mohly vyrábět, investovat a dávat lidem práci,“ uvedl premiér Babiš. „Domácnosti před zimou nemohou zůstat bez plynu. Nemůžeme připustit, aby jim Evropa situaci ještě zhoršovala pravidly, na která dodavatelé nejsou připraveni,“ dodal.
Nařízení EU o emisích metanu v energetice vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jeho jednotlivé povinnosti se zavádějí postupně. Pravidla, která měla začít platit 1. ledna 2027, by zahraničním dodavatelům ropy a plynu do EU ukládala povinnost monitorovat a vykazovat emise metanu.
Boj o metan. Unijní certifikáty ohrožují ceny plynu, Česko se spojenci žádá odklad![]() |
Právě k této části se soustředily obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem přispívajícím ke globální změně klimatu.
Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s dalšími státy předložili Evropské komisi v dubnu takzvaný non-paper, v němž požadovali odklad klíčových povinností pro dovozce. Babiš následně napsal dopis předsedkyni EK Ursule von der Leyenové.
Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly na to, že přísné požadavky na dovoz by v době napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo zdražit dovoz plynu a ropy do EU.



















