Úprava minimální mzdy je velkým tématem i v Bruselu. Evropská komise navrhuje, aby minimální mzdu v jednotlivých členských státech určila jasná metodika. Plán komise nepočítá s jednotnou nejnižší mzdou v členských zemích, chce však, aby státy byly ve výpočtu transparentnější a její výše se například pravidelně aktualizovala podle ekonomického vývoje. Čeští europoslanci jsou v názoru na věc rozděleni.
„Téměř 10 procent pracovníků v EU žije v chudobě: to se musí změnit. Lidé, kteří pracují, by neměli mít potíže vyjít s penězi,“ vysvětluje záměr Nicolas Schmit, komisař pro zaměstnanost a sociální věci. Komise nechce po zemích jednotný vzorec výpočtu, určuje ale základní rámec kritérií tak, aby země byly při výpočtu čitelnější, či podporuje větší zapojení sociálních partnerů při určování chudoby.
Minimální mzda se totiž v jednotlivých členských státech výrazně liší. Odvíjí se od cenové hladiny v dané zemi, struktury hospodářství ale i určité tradice. V mnoha zemích, jako například v Česku, kde je od příštího roku 15 200 korun, její výpočet nemá jasná kritéria. Nejvyšší je v Lucembursku v přepočtu více než 54 tisíc korun, nejnižší minimální mzdu mají Bulhaři, která činí v přepočtu na koruny jen něco málo přes 8 tisíc korun.
„Pokud návrh směrnice projde v tomto znění, Česko může zapomenout na to, že se mu v dohledné době podaří dohnat bohatší Německo nebo další západoevropské země.“
Martina Dlabajová (ANO)
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
