„Zvýšení evropských sazeb o čtvrt procentního bodu na zářijovém zasedání ECB bylo v podstatě jistotou už před samotným rozhodnutím. Přispěl k tomu nejen stav a výhled proinflačních rizik v evropské ekonomice, ale i komentáře vysoce postavených členů centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka.
V červnu ECB kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úroků za téměř tři roky. Depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Na červencovém zasedání banka úroky ponechala beze změny.
Evropané se bojí utrácet. Inflace se jich psychologicky dotýká víc než Američanů |
ECB rovněž mírně zlepšila výhled ekonomiky eurozóny. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 0,9 procenta, zatímco v červnu banka letošní hospodářský růst odhadovala na 0,8 procenta. ECB nadále předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent.
Tlaky znatelné po celém světě
Rychlý odhad statistického úřadu Eurostat minulý týden ukázal, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlil na 3,3 procenta z červencového tempa 2,9 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za tři roky. Za jejím vzestupem stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 14,3 procenta.
Inflace v eurozóně se už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem ECB. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. To vyvolalo vzestup inflačních tlaků po celém světě.
Ke zvýšení úrokových sazeb v červnu přikročila také Česká národní banka. Její základní sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Na dalším zasedání na začátku srpna ČNB úroky ponechala beze změny. O jejich nastavení bude znovu rozhodovat ve čtvrtek 17. září, tedy týden po rozhodnutí ECB.
