ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Čtvrteční rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, kteří jsou spíše takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled, uvedla agentura Reuters.
Euru se daří, měna posiluje. Investoři ji mají za stabilní alternativu dolaru |
„Zvýšená nejistota pravděpodobně sníží důvěru domácností a firem. Nepříznivá a volatilní reakce trhu na obchodní napětí pravděpodobně povede ke zpřísňování podmínek financování,“ uvedla ECB. Tyto faktory podle centrálních bankéřů mohou dál zhoršovat hospodářský výhled eurozóny.
Přestože americký prezident Donald Trump zatím pozastavil velkou část avizovaných cel, řada z nich zůstává v platnosti a kolísavost na finančních trzích už ekonomiku poškodila, píše Reuters.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Od té doby depozitní sazbu snížila sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba je tak nyní nejníže od konce listopadu 2022, kdy činila přesně dvě procenta.
V červenci 2022 začala ECB sazby zvyšovat s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny.
Americká cla jsou na spadnutí. Evropě pomohou k nezávislosti, míní šéfka ECB |
Statistický úřad Eurostat ve středu potvrdil, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zpomalil na 2,2 procenta z únorového tempa 2,3 procenta. Inflace se tak přibližuje k dvouprocentnímu cíli ECB.
Americká centrální banka (Fed) v lednu přerušila snižování úrokových sazeb, které zahájila loni v září. Úroky ponechala beze změny také na březnovém zasedání. Její základní sazba se nyní nachází v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. O nastavení úroků bude Fed znovu rozhodovat na dvoudenním zasedání, které skončí 7. května.
