Ekonomika Evropy v posledních letech začíná poměrně výrazně zaostávat za Spojenými státy americkými i Čínou. Mnozí odborníci říkají, že hospodářský vzestup celého evropského regionu by mohly nastartovat domácnosti, které v posledních měsících těží z výrazného nárůstu nominálních mezd a platů. To se ale zatím neděje, píše agentura Reuters.
Řada ekonomů si čím dál častěji klade otázku, jestli v evropských podmínkách nedochází k celkové změně paradigmatu. Firmy totiž prozatím marně čekají na to, až se jim konečně zvýší tržby. Mnoho z nich už postupně ztrácí svou trpělivost a hrozí, že v dalších měsících z důvodu nutných úsporných opatření začnou redukovat zaměstnanecké stavy.
Řada firem zvažuje úsporné kroky
Výraznější propouštění v Evropě by však mohlo zažehnout výraznější krizi. „Spotřebitelské chování je základním pilířem evropské ekonomiky. V minulosti se opakovaně ukázalo, že finanční situace místních spotřebitelů výrazně ovlivňuje výsledné podnikové investice,“ komentuje situaci britská analytička Catherine Mannová.
Česko je v EU dvacet let. Členství přineslo vyšší životní úroveň, říká analýza |
Podle posledních dostupných dat se domácnostem v eurozóně podařilo během letošního druhého čtvrtletí uspořit asi 15,7 procenta svého příjmu. To je výrazně víc, než jaká panovala situace před vypuknutím pandemie. Tehdy byla tato hodnota o zhruba 3,7 procentních bodů nižší. Navíc je podle ekonomů patrné, že tento podíl v posledních měsících neustále roste.
V sousední Velké Británii činila takzvaná míra úspor během letošního druhého čtvrtletí 10 procent, což ve srovnání s eurozónou bylo tedy o 5 procentních bodů méně. I britská hodnota ale ve srovnání s předchozími měsíci postupně stoupá a nyní je rovněž nejvyšší od počátku vypuknutí pandemie nemoci covid-19.
Jiná situace ale panuje ve Spojených státech amerických. Tam míra úspor ve srovnání s předešlými obdobími na rozdíl od Británie či eurozóny klesá, jelikož tamní domácnosti získávají výraznější důvěru v lepší zítřky.
Česko šetří elektřinou i plynem, produkce fotovoltaik naopak roste, hlásí úřad |
Dočasný nebo trvalejší trend?
Na základních příčinách se ekonomové zatím nemohou příliš shodnout. Část odborníků říká, že jde pouze o dočasný trend. Domnívají se, že domácnosti po největší inflační vlně posledních let pracují na obnově svých peněžních rezerv a připravují se mimo jiné na přecenění svých hypoték. Mnohým rodinám se totiž mimo jiné kvůli výraznému nárůstu úrokových sazeb dramaticky zdražily měsíční splátky. „Můj scénář počítá s oživením v roce 2025,“ tvrdí kupříkladu guvernér belgické centrální banky Pierre Wunsch.
Jiní jsou ale názoru, že tyto tendence v Evropě mohou být trvalejšího rázu. Řada domácností je znepokojena trvající ruskou válkou na Ukrajině, trápí je vysoké ceny energií, nepokoje na Blízkém východě. Problémem je také krize evropského průmyslu, která by se mohla přelít ve výraznější propouštění. Vrásky na čele evropským domácnostem způsobují i listopadové americké prezidentské volby.
Co přineslo 20 let v EU českým domácnostem? Není vše zalité sluncem |
Řada evropských spotřebitelů zároveň není příliš náročná z pohledu spoření, respektive z pohledu požadovaných výnosů. Místo nákupů tedy raději spoří, a to zejména ve formě termínových vkladů a na svých spořících účtech. K tomu se zároveň přidávají i klimatické změny, úbytek populace v produktivním věku či deglobalizace.
Německá asociace spořitelen před časem provedla průzkum mezi svými klienty. Odborníci se jich ptali, co by udělali, pokud by neočekávaně obdrželi nenávratnou finanční injekci ve výši 500 eur (asi 12 500 korun). Většina z nich odpověděla, že by dodatečné prostředky nejraději uspořila.
Je to nesmysl, normu EU nelze splnit, u nás odpad nevzniká, hájí se potravináři |
Agentura Reuters uzavírá, že tyto trendy navíc potvrzují i chabá data z pohledu unijní spotřeby domácností. Ta totiž v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla jen o 0,1 procenta, a to i přesto, že míra inflace se již ve většině států EU vrátila k inflačnímu cíli.
