Stejně jako miliony francouzských občanů ani 31letá Anastasia Blayová, asistentka kameramana v Paříži, nevěří, že by její generace měla platit za chyby minulosti nebo se vzdávat svých výhod.
Po léta přežívala díky vládní dotaci pro pracovníky v zábavním průmyslu, která je součástí státní podpory umění a kterou ona i ostatní považují za neporušitelnou společenskou smlouvu v zemi „svobody, rovnosti a bratrství“.
Rychlý hospodářský růst nečekejte. Experti Německu predikují dlouhou stagnaci |
Měsíční sociální dávky pro nízkopříjmové pracovníky ji nyní drží nad vodou v období nezaměstnanosti a v nestabilním odvětví, které přesto miluje. Zapojila se tak do řady pouličních protestů, jejichž cílem je paralyzovat zemi. I přes vládní pomoc a byt, ve kterém může bydlet bez nájemného, říká, že je těžké vyjít s penězi.
„Pro mě je problémem nespravedlnost, propast mezi chudými a bohatými a bohatí, kteří ve skutečnosti platí jen minimální daně v porovnání s tím, co vydělávají,“ říká Francouzka. Přestože se podle vlastních slov trochu stydí za to, že je závislá na sociálních dávkách a bojí se odsudku ostatních, tyto dávky jí pomáhají zachovat si důstojnost a žít slušně. „Podle mého názoru je to právo, nikoli privilegium,“ říká.
Francie může předehnat i Itálii či Řecko
Evropa si zvykla na fungující sociální stát. Dlouhá léta totiž platilo, že na jeho zajištění měla dostatek prostředků. Výdaje v sociální oblasti ale nyní začínají rychle stoupat a ekonomové varují, že tento model nebude do budoucna udržitelný, mimo jiné i kvůli stárnoucí populaci. Je ale otázka, zda se Evropě podaří současný systém změnit, píše portál The Washington Post.
V mnoha evropských státech je nyní patrná rostoucí politická a ekonomická nestabilita. Příkladem za všechny je Francie, kde se v posledních letech střídá jeden premiér za druhým. V zemi rychle narůstá veřejné zadlužení a pro ratingové agentury je hospodářství stále více nevyzpytatelné.
Francie se topí v dluzích. Na novou vládu čeká spousta práce, míní experti |
Ekonomové varují, že pokud se bude Francie v dalších letech zadlužovat takovým tempem jako doposud, poměrně rychle dožene nejzadluženější evropské ekonomiky, mezi něž patří hlavně Itálie a Řecko. Koncem roku se francouzský dluh totiž vyšplhal už na 113 procent HDP a před pár týdny překonal hranici 114 procent HDP, což je třetí nejvyšší poměr ze všech států Evropské unie.
Pozitivně francouzskou budoucnost nevidí ani tamní podnikatelé. Mnozí dokonce zvažují, že ze země odejdou. „Máme daňové břemeno téměř nejvyšší na světě. Navíc když se tu někomu daří, je pro ostatní zlodějem,“ tvrdí dvaapadesátiletý Éric Larchevêque, jehož firma působí ve světě kryptoměn.
Celý národ se musí víc snažit. Francie chce zrušit dva státní svátky kvůli úsporám |
Ve stejnou chvíli Francie vydává na sociální zabezpečení nejvíce ze všech evropských ekonomik, a to 31,5 procenta HDP. I proto experti varují, že francouzský ekonomický model momentálně není udržitelný.
Ani Německo nemá na růžích ustláno
Ekonomický útlum momentálně zažívá také Německo. Země, která při pohledu do minulosti není na takovou hospodářskou stagnaci zvyklá. Nyní ale trvá již třetí rok v řadě. V zemi zároveň poměrně rychle roste nezaměstnanost, investice firem jsou nedostatečné a ani stav tamní infrastruktury není ideální.
Mimo jiné proto se právě v Německu zvyšuje podpora krajní pravice, což svědčí o tom, že frustrace veřejnosti postupně roste. Navíc v době, kdy Evropa čelí obrovským hrozbám zvenčí. Rusku, které stále vede válku na Ukrajině, nevyzpytatelným Spojeným státům i tlaku ze strany čínských firem, které ohrožují konkurenceschopnost evropských společností.
My jsme ti, kteří zaostávají. Němci pracují méně než sousedi, odhalily statistiky |
Německý kancléř Friedrich Merz již dal najevo, že dosavadní německý sociální model není udržitelný. Už v srpnu totiž uvedl, že jeho vládu čekají bolestivá rozhodnutí. Mimo jiné i ve vztahu k obrovským sociálním výdajům, které si třeba ve Spojených státech může v porovnání s Německem představit jen málokdo.
Evropa a nepopulární rozhodnutí
Všechny evropské státy ale musí řešit rovněž důsledky stárnoucí populace a nízké porodnosti. Očekává se, že výdaje v oblasti zdravotnictví a systému sociálního zabezpečení budou v dalších letech rychle stoupat.
Je ale otázka, zda se škrty v sociální oblasti podaří evropským státům prosadit. Jde totiž o obrovsky nepopulární krok, který v prvé řadě pocítí především lidé. Evropané ze starší generace často říkají, že na vysoké důchody mají nárok, neboť práci zasvětili celý svůj život.
To je patrné právě ve Francii, kde loňské zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let se neobešlo bez obrovských protestů. „Vláda by měla škrtat jinde. U bohatých, kteří hromadí obrovský majetek,“ uzavírá pro The Washington Post francouzská asistentka kameramana Anastasia Blayová.
