Počet zlikvidovaných překážek se minulý rok proti předchozímu, kdy jich bylo 239, zvýšil o 36 procent. Téměř 75 procent z nich tvořily jezy následované propustmi a hrázemi. V Anglii, Finsku, Francii, Norsku, Španělsku a Švédsku se demontovalo nejméně deset vodních přehrad. Informaci přinesl britský deník The Guardian.
Vody je dost, přehrady v kraji jsou před nástupem vyšších teplot naplněné |
Likvidaci umělých překážek na vodních tocích má na starosti organizace Dam Removal Europe (Odstraňování hrází v Evropě). Ta ve své výroční zprávě uvedla, že již druhým rokem v tomto trendu vede Španělsko, které zlikvidovalo celkem 133 přehrad. Za ním následují Švédsko a Francie.
Překážek z vodních toků zásluhou této společnosti zmizelo celkem již 6 767 a mezi země, které se na programu podílejí, patří Belgie, Černá Hora, Dánsko, Anglie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Skotsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina a Wales.
Mapa Evropy znázorňující, kolik překážek již jednotlivé země z vodních toků odstranily. Zdroj: https://damremoval.eu/
Jen ve Spojeném království loni zbořili 29 přehrad včetně jezu Bowston vybudovaného na řece Kent před téměř 150 lety pro papírnu. Jeho likvidace pomůže obnovit zdraví řeky, která je domovem raků bělolonohých, sladkovodních perlorodek a lakušníku vodního.
„Na tato čísla jsem velice pyšný. Děláme maximum pro to, aby se odstraňování přehrad stalo hlavním ekologickým tématem, a funguje to,“ řekl ředitel Světové nadace pro migraci ryb (WFMF) a zakladatel organizace Dam Removal Europe Herman Wanningen. „Ukazuje to, že země jsou při zavádění tohoto nástroje obnovy řek velice aktivní,“ dodal.
Práce i během války
V Norsku loni v lednu odstřelili dynamitem sedm metrů vysokou přehradní hráz, která od roku 1916 bránila toku řeky Tromsy. Největším známým projektem loňského roku však byla likvidace přehrady vodní elektrárny La Roche qui Boit na řece Sélune ve Francii. Dvě země, Lotyšsko a Lucembursko, byly loni v likvidaci přehrad nováčky. „Někdy i ty nejmenší projekty znamenají velkou změnu pro celou zemi,“ komentoval jejich počínání Wanningen.
Čínské přehrady na Mekongu vylidňují rybářské vesnice. Lidé ztrácejí obživu |
Jedním z největších loňských překvapení byla likvidace zastaralé přehrady Bajurivka na řece Perkalaba na východní Ukrajině, kde práce na obnově toku pokračovaly i navzdory válce. Zbořením opuštěné šestimetrové hráze v národním parku Verchovina v Karpatech se poprvé po 120 letech otevřelo bezmála třicet kilometrů řeky pro migrující ryby. Zároveň se odstranilo riziko zřícení stavby.
„Doufáme, že díky Bajurivce má řeka šanci stát se opět místem s vysokou biodiverzitou,“ uvedla Oksana Konovalenková, vedoucí pobočky WWF na Ukrajině. Podle ní se do toku vrátí chráněné druhy ryb včetně pstruha potočního, lososa dunajského a mníka jednovousého. „Jak budou mít ryby možnost vracet se proti proudu, přilákají rybožravé živočichy, jako je medvěd hnědý, vydra a různé druhy ptáků,“ dodala.
„Rušení bariér za účelem obnovení přirozeného toku řek a jejich propojení přináší mnoho výhod v oblasti ekosystémových služeb, jako je ochrana před povodněmi, čištění vody a rekreační příležitosti,“ uvedl Wanningen.
Lidé se bojí povodní
V celé Evropě přehrazují stovky řek přehrady, jezy, propustě nebo hráze. Celých patnáct procent z nich je zastaralých a mnohým hrozí zřícení. Organizace Dam Removal Europe tak odhaduje, že v celé Evropě dosud stojí na 150 000 starých nebo zastaralých přehrad a jezů, takže o nedostatek práce do budoucna se nemusí obávat.
„Odstraňování přehrad je stále kontroverzní téma,“ dodává Wanningen. „Některé země v tomto úsilí ještě ani nezačaly, protože je to příliš citlivé, aby se o tom mluvilo. Zvláště hydroenergetické společnosti nerady vidí, že se jejich přehrady bourají, ačkoli nejsou ekonomicky rentabilní. Místní se zase obávají, že rušení přehrad vytváří větší prostor pro záplavy. „Jde o to lidem poskytnout správné informace a zajistit, aby politici a občané pochopili, proč by měly zbytečné přehrady zmizet,“ dodal Wanningen.
Meziroční nárůst počtu zrušených přehrad v Evropě bude pokračovat i v roce 2023, neboť ekologické argumenty pro uvolnění betonem spoutaných řek nabírají na síle. „Doufám, že Evropská komise letos v létě přijme nový zákon o obnově přírody. Ten poskytne podle Wanningena členským státům pevný politický základ pro realizaci likvidace přehrad. „Doufám, že se nám podaří udržet toto úžasné hnutí v pohybu,“ uzavřel Herman Wanningen podle The Guardianu.
I u nás se hnou ledy
Přestože na mapě zemí, které se do tohoto programu již zapojily, nefiguruje Česko, nejbližší budoucnost má v tomto ohledu přinést změny. „Českou republiku tento krok nepochybně čeká. Evropský parlament v této chvíli projednává nařízení, na základě něhož bude v členských státech zajištěna obnova 25 000 km volně tekoucích řek. Dá se předpokládat, že několik stovek kilometrů z toho připadne i na Českou republiku,“ říká Vlastimil Karlík z organizace Koalice pro řeky.
Podle něj nejde jen o návrat toků do původních koryt, mnohdy to ani není možné nebo vhodné. Jde spíše o návrat říční krajiny do stavu, který bude zajišťovat její funkčnost, např. zadržování vody v krajině, zmírnění a zpomalení povodňových vln, ukládání atmosférického uhlíku v biomase, samočištění vody apod. „Jistě si umíte představit, jak důležité je to v době klimatických změn,“ dodává.
Sdružení Arnika pořádá 22. 6. 2023 českou premiéru filmu Dambusters, který je na toto téma zaměřen. „Chceme při této příležitosti uspořádat i panelovou diskusi za účasti odborníků a relevantních náměstků MŽP a MZe,“ uzavírá Karlík.
