Potíže řeší zejména energeticky náročná odvětví. Mezi ně se řadí hlavně společnosti, které podnikají v chemickém a ocelářském sektoru. Ty se musejí potýkat s globální nadprodukcí, která ceny srážejí směrem dolů. Do toho se evropské firmy navíc musejí vyrovnávat s trvajícími cly amerického prezidenta Trumpa, píše agentura Bloomberg.
„Krátkodobé zlevnění energií v Evropě není pro firmy dostačující. Zvlášť když se evropský průmysl musí potýkat s hlubšími strukturálními problémy, které narušují potřebnou konkurenceschopnost,“ tvrdí analytik Raoul Ruparel z poradenské společnosti Boston Consulting Group.
Japonsko nevyslyší Trumpovo přání. Nepřestane odebírat ruský plyn |
Evropské firmy na rozdíl do těch asijských a amerických nedostatečně investují a inovují. I proto německá chemická společnost BASF už během loňského září začala odstavovat některé výrobní provozy a investice nasměrovala do Číny. Ačkoli ceny energií jsou nyní v Evropě proti minulým rokům nižší, společnost svou výrobu zpět do Německa nasměrovat zatím nechce.
V krizi je ocelářský i chemický průmysl
Podobné potíže řeší i průmyslový konglomerát Thyssenkrupp, který zaměstnává skoro 100 tisíc lidí. Firma s obrovskou historií před týdnem oznámila dočasné uzavření dvou výrobních závodů ve Francii a Německu. Mezi důvody podnik uvedl i levné dovozy ze zahraničí, kterým momentálně nedokáže konkurovat.
Chemické společnosti Clariant a Westlake Vinnolit ve stejnou chvíli vyrábí jen na 70 procentech kapacity, což je nejméně za posledních dvacet let. Zástupci těchto firem nedávno uvedli, že ačkoli se cena plynu v Evropě snižuje, stále je asi třikrát vyšší než ve Spojených státech amerických. I kvůli emisním povolenkám.
Španělsko momentálně sází na obnovitelné zdroje. Budoucnost je ale nejistá |
Firmám starého kontinentu v posledních letech a měsících výrazně nepomohla ani úsporná opatření. Mnohé společnosti propustily zaměstnance a přistoupily k dalším krokům, které výrobu zlevnily. Mimo jiné proto však konkurenceschopnost celé evropské ekonomiky zaostává za Německem i Velkou Británií.
„Cenový rozdíl vůči Číně a Spojeným státům zůstává výrazný. Jde však o faktor, který při rozhodování firem o dalších investicích v Evropě hraje zásadní roli,“ podotýká expert Markus Beyrer z průmyslové asociace BusinessEurope.
Spotřeba plynu v Evropě klesá
Situaci zhoršuje i evropská závislost na dovozu zkapalněného zemního plynu z USA. „Evropské ceny za takové situace jednoduše musí být vyšší než ty americké,“ tvrdí analytik Anthony Yuen ze společnosti Citigroup.
Skomírání evropského průmyslu potvrzuje i spotřeba zemního plynu, která je v Evropě momentálně asi o 20 procent nižší než před vypuknutím ruské války na Ukrajině. V Evropě sice roste využití obnovitelných zdrojů, celkový propad spotřeby plynu se tím však vysvětlit nedá.
Konec dovozu plynu z Ruska do podzimu roku 2027, oznámila plán Rada EU |
„Evropská konkurenceschopnost se za poslední měsíce zásadně nezlepšila. Ceny plynu sice klesly, což je určitě pozitivní. Firmám se ale stále vyplatí provozovat výrobu jinde než v Evropě,“ uzavírá pro Bloomberg odborník Martijn Rats ze společnosti Morgan Stanley.
