Ještě před několika lety fungoval trh s plynem poměrně jednoduše. Obchodníci nakupovali v létě, kdy byly ceny zpravidla nižší, a zásoby prodávali během zimy dráž. Cenový rozdíl pokryl náklady na skladování a zároveň umožnil vydělat. Po výrazném omezení dodávek ruského plynu se ale situace změnila. Evropa je více závislá na dovozu LNG, jehož cenu ovlivňuje vývoj na světových trzích, píše agentura Bloomberg.
Evropa hledá nové dodavatele zemního plynu. Německo vsadilo na Kanadu |
Letos se navíc přidaly problémy spojené s konfliktem s Íránem a omezením provozu v Hormuzském průlivu. Tudy za běžných okolností prochází zhruba pětina světových dodávek LNG. Ceny plynu proto zůstaly během léta výše než obvykle a rozdíl proti zimním kontraktům se v některých obdobích prakticky vytratil.
Zásobníky v Evropě jen na 71 procentech
Nižší zájem obchodníků o ukládání plynu se už promítá do stavu zásob. Ty evropské jsou nyní naplněné přibližně ze 71 procent. Běžně se v tomto období pohybují kolem 87 procent. Ještě výraznější rozdíl je patrný v Německu, které disponuje největší skladovací kapacitou v Evropské unii. Tam zásoby dosahují pouze 57 procent.
Naplněnost zásobníků |
Nevýhodnost skladování LNG byla dobře patrná už v březnu. Rozdíl mezi letními a zimními cenami tehdy znamenal, že by obchodník při nákupu plynu v létě a jeho prodeji v zimě prodělal více než osm eur (asi 200 korun) za megawatthodinu. Do této částky navíc ještě nejsou započítány náklady na uskladnění.
Spotřeba uhlí bude letos rekordní, na vině je drahý plyn, upozorňuje agentura |
„Pokud sezonní cenové rozdíly zůstávají dlouhodobě záporné a kapacity se prodávají pod náklady, nelze do zásobníků znovu investovat ani je dlouhodobě udržitelně provozovat,“ uvedl pro agenturu Bloomberg expert Michael Schmöltzer z Uniper Energy Storage.
Příští rok nemá být jiný
Ani výhled na příští rok zatím nenaznačuje návrat k dřívějším poměrům. Plyn s datem dodání v květnu 2027 je nyní dražší než kontrakty na následující listopad, což obchodníky dál odrazuje od ukládání zásob přes léto. Právě ty přitom hrají důležitou roli během nejchladnějších dnů, kdy mohou pokrýt více než polovinu denní spotřeby plynu v Evropě.
Evropské státy proto naléhavě řeší, zda současný systém založený převážně na komerčních zásobách ještě stačí. Vlastní strategické rezervy má zatím devět zemí Evropské unie. Podle Mezinárodní energetické agentury v nich bylo loni uloženo přibližně 12 miliard metrů krychlových plynu, což odpovídá asi 13 dnům průměrné spotřeby celé EU.
Další země chtějí své zásoby posílit. Německo plánuje začít budovat strategickou rezervu od roku 2027, Francie a Itálie zase podporují plnění zásobníků prostřednictvím státních pobídek. Evropská unie zároveň stanovila, že mají být zásobníky mezi říjnem a prosincem naplněné na 90 procent. Při složitých podmínkách ale může být požadovaná hranice nižší.
„Evropa potřebuje garantované zásoby plynu, aby mohla několik měsíců fungovat i při nepředvídaném a dlouhodobém výpadku,“ uvedl pro Bloomberg Jeroen Zanting, šéf společnosti Gasunie Transport Services.
Závislost Evropy na americkém plynu roste. A to kdysi chtěla jeho dovoz zakázat |
Větší zapojení států však může přinést i další problém. Pokud začnou vlády nakupovat velké objemy plynu ve stejnou dobu, mohou zvýšit poptávku a tím tlačit ceny vzhůru. Podobná situace nastala v roce 2022, kdy Německo vynaložilo miliardy eur na rychlé doplnění zásobníků, uzavírá agentura Bloomberg.
