I když Češi zatím neplatí eurem, v Bruselu si teď hlídají každé slovo v debatě o rozpočtové unii. A tedy i o jakési ekonomické vládě, kterou budou jednotlivé státy poslouchat. Na jednáních sedí čeští vyjednavači a zatím se jim daří v chystané smlouvě odstraňovat věci, které se jim nelíbí.
Smlouva má zavést přísnou disciplínu při sestavování a dodržování státních rozpočtů. Aby se země platící eurem tolik nezadlužovaly. To zároveň znamená, že státy Bruselu dovolí, aby je kontroloval. I proto se dohoda rodí pomalu. Na včerejším jednání v Bruselu byla na stole už její třetí verze.
Česko se teď může rozhodnout, zda smlouvu také podepíše, byť to zatím bude mít spíše politický význam. Brusel bude zdejší vládě kontrolovat rozpočet až od chvíle, kdy se země přidá k euru. Tehdy však už smlouva nepůjde jen tak měnit.
Na zpřísnění pravidel eurozóny se EU dohodla na prosincovém summitu. Chce tím uklidnit investory, skoncovat s nedůvěrou kolem dluhové krize a dát euru "druhou nohu", na níž by dosud politický projekt stál. Tedy evropskou ekonomickou vládu.
Na dluhy patří brzda
Zatím jde sice jen o její zárodek, ale i tak to znamená, že se některé pravomoci přesunou do Bruselu a vzroste role Evropské komise i Evropského soudního dvora v Lucemburku, který bude udělovat sankce. Podle návrhu smlouvy by soud kontroloval, jestli státy přidaly do zákonů takzvanou dluhovou brzdu, tedy pravidlo, že schodek rozpočtu nesmí být vyšší než tři procenta HDP.
Co si Brusel pohlídáStáty budou muset uzákonit zákaz vysokých dluhů, tzv. dluhovou brzdu. Dodržování pravidel bude hlídat Evropský soud. Jsou to hlavně tato pravidla:
|
"Zatím není jisté, jestli se rozšíří pravomoci soudu i na vymáhání jednotlivých podmínek smlouvy," řekl MF DNES Vojtěch Belling, státní tajemník a právník, který je jedním z českých vyjednavačů a pravou rukou premiéra v evropských záležitostech. Doplňuje, že Evropská centrální banka včera požádala, aby soud mohl trestat státy za to, že nedodržují rozpočtová pravidla.
Ve hře bylo i to, že státy by k soudu dávala Evropská komise. Takového růstu její role se však zalekli zejména Francouzi, takže Komise u soudu hlavní slovo nedostane. Možnost podávat žaloby na jiné státy by však mohly dostat členské země. Komise by mohla mluvit do schvalování rozpočtu.
"Smlouva znamená přenos pravomocí státu na vyšší úroveň. Jde o politicky závažnou záležitost," dodává tajemník.
Smlouva o rozpočtové unii, v angličtině "fiscal compact", má být závazná jen pro země eurozóny. Pokud by ji Češi podepsali hned, začala by pro ně i tak platit až při vstupu do eurozóny, tedy po souhlasném referendu a hlasování v parlamentu.
Česko bude muset šetřit i bez podpisu smlouvy
"Odložená účinnost je jako dohoda, že někomu půjčíte peníze s tím, že začne splácet až za dva roky. Má právní platnost," dodává Belling. Podpisem by se Česko zavázalo, že nebude jednat v rozporu se smlouvou ani teď. Vláda by se najednou například nemohla rozhodnout více utrácet.
Proč tedy smlouvu nyní podepisovat? Říkejme tomu morální podpora. Dohoda, kterou by podepsalo 26 z 27 zemí EU, by lépe zapůsobila na finanční trhy. Neřeší sice nynější potíže s vysokými dluhy, ale končí se zaběhlým utrácením.
Stačí, aby smlouvu na jaře přijalo 12 zemí eurozóny, která má 17 členů, a začne platit od příštího roku. Další země se mohou přidat. Státy v potížích bude motivovat i to, že s podpisem získají příslib pomoci z fondu záchrany.
