Evropská dluhová krize na počátku roku 2010 vytvořila obraz starého kontinentu rozděleného vedví: fiskálně odpovědné jádrové země vedené Německem versus rozmařilé jižní periferie Portugalska, Itálie, Řecka a Španělska.
V současné době se však role obrátily. Tři největší evropské ekonomiky uvázly v cyklu slabého růstu a jejich rozpočtové deficity se prohlubují. Francie, která je epicentrem této změny, zůstává trčet v rozpočtové a politické krizi, Spojené království zvažuje zvýšení daní, šetrné Německo a Nizozemsko se zase nadále zadlužují.
Německé ekonomice se stále nedaří. Podle odhadů letos téměř neporoste |
Mezitím se jižní země jako Španělsko staly vzácným světlým bodem evropského růstu. Vlády, které ještě před patnácti lety čelily platební neschopnosti, jako například Řecko, nyní hospodaří téměř vyrovnaně, píše americký portál The Wall Street Journal.
Opatrný fiskální výhled
„Fiskální domácí úkoly si jižní Evropa již splnila,“ říká Filippo Taddei, ekonom společnosti Goldman Sachs. Změna rolí by podle něj mohla být nečekaným důsledkem krize, která donutila jižní země jako Řecko a Portugalsko k bolestivým škrtům ve výdajích v rámci záchranných balíčků. „V každé z těchto zemí je fiskální výhled výrazně opatrnější než v případě Francie nebo dokonce Nizozemska a Německa,“ dodává.
Francie ve varu. Masivní protesty neustávají, Macron se zdá být na odpis |
Úsporná opatření, jimiž musila jižní Evropa projít, však zanechala hluboké jizvy. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu MMF je řecká ekonomika stále o pětinu menší než před krizí. Nezaměstnanost v celém regionu zůstává i nadále vysoká. Země musely provést strukturální reformy, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu, zefektivnění byrokracie, privatizace průmyslových odvětví a revize pracovního práva.
Podle MMF vzrostla například španělská ekonomika v loňském roce reálně o 3,5 procenta, což je jedna z nejrychlejších měr růstu v rozvinutém světě. Řecko vzrostlo o 2,3 procenta, to je více než dvojnásobek tempa růstu ve Francii a Velké Británii. Německo se propadlo již druhý rok po sobě.
Fantastická práce!
Za nadprůměrné výsledky státy částečně vděčí i nárůstu cestovního ruchu. Ty jižní také obdržely od Evropské unie mnohé dotace a půjčky v hodnotě stovek miliard eur. Pomohly financovat podmořské kabely v Itálii, modernizaci elektrické sítě v Řecku anebo výstavbu vysokorychlostního internetu ve Španělsku.
Ekonom Taddei však říká, že ekonomické změny, z nichž těží jižní Evropa, jsou hlubší. Milán, Lisabon anebo Sevilla se staly rychle rostoucími centry technologií, financí a startupů. Na trzích práce, kde kdysi dominovaly nízkokvalifikované práce, přibývají kvalifikovaná pracovní místa, která zvyšují celkovou produktivitu.
Francie se topí v dluzích. Na novou vládu čeká spousta práce, míní experti |
Vlády jsou nyní také citlivější na své výdajové limity a potenciální důsledky jejich překročení pro trh. Italská premiérka Giorgia Meloniová se dostala k moci v roce 2022 po volební kampani zaměřené na snížení daní a zvýšení důchodů. Pravicová politička však upřednostnila fiskální opatrnost, aby uklidnila křehký italský trh s dluhopisy. Od té doby omezila rozpočtový deficit, který by měl v příštím roce klesnout pod tři procenta hrubého domácího produktu.
Sever proti jihu
Nyní se potíže dotýkají zemí jádra Evropy. Modelem jejich růstu otřásla americká cla, rostoucí konkurence Číny a konec levných ruských energií.
Vlády v celé Evropě, které si během pandemie a energetické krize vypůjčily velké částky, se nyní snaží dát své finance do pořádku. Země na jihu již z velké části snížily schodky na úroveň před pandemií, ale vlády na severu potýkající se s nízkým růstem a snažící se zvýšit příjmy směřují opačným směrem.
Očekává se, že Francie bude mít letos deficit ve výši 5,4 procenta HDP, zatímco před pandemií to bylo 2,4 procenta. Rozpočtové schodky ve Velké Británii, Rakousku a Belgii přesahují 4 procenta.
Páteř německé ekonomiky se nedaří narovnat. Průmyslová realita je pochmurná |
Německo momentálně vynakládá až bilion eur na infrastrukturu a obranu. Tento krok pravděpodobně podpoří růst, ale zvýší deficit výrazně nad tříprocentní roční limit zakotvený ve smlouvě o EU.
Potřeby výdajů budou v příštích letech pravděpodobně ještě růst, neboť země čelí stárnutí obyvatelstva, závazkům v oblasti obrany, výdajům na přechod k zelené energii i prudkému nárůstu úroků z dluhů. Dosavadní pokusy omezit sociální stát, aby se vyhovělo jiným požadavkům na výdaje, však selhávají.
Nebezpečí budoucích šoků
Bez ekonomického růstu jsou voliči nespokojení a přecházejí k výrazněji pravicovým a levicovým stranám. Tato zvýšená politická fragmentace ztěžuje dosažení konsensu ohledně bolestivých ekonomických opatření.
„Mezi velmi náročnou fiskální politikou a politickou stabilitou existuje začarovaný kruh, který se stále více prohlubuje,“ komentoval Mujtaba Rahman, generální ředitel společnosti Eurasia Group pro Evropu. „Ve Francii, Velké Británii a potenciálně i v Německu výzvy v oblasti veřejných financí posilují politickou nestabilitu, což ztěžuje reformy v této oblasti,“ dodává.
Další bolehlav labouristů. Odpadlík Corbyn je na vzestupu, boduje u mladých Britů |
Také Spojené království se potýká s rostoucím dluhem a prudce stoupajícími výdaji. Premiér Keir Starmer letos v létě odložil plán na omezení některých dávek pro zdravotně hendikepované poté, co se proti němu vzbouřili poslanci z jeho vlastní Labouristické strany. V nadcházejících týdnech má vláda oznámit rozpočtový plán opírající se především o zvýšení daní namísto škrtů ve výdajích. Britská vláda se zavázala vyrovnat rozpočet a snížit dluhové zatížení do konce desetiletí. Ekonomové jsou ale skeptičtí, zda se tyto cíle podaří splnit.
Mahmood Pradhan, vedoucí globálního makroekonomického oddělení francouzské společnosti Amundi, uvedl, že evropské země nečelí bezprostřední dluhové krizi. Zejména Německo má relativně nízké zadlužení, které činí 64 procent HDP. Francie sice letos zaznamenala skokový nárůst nákladů na půjčky, které překonaly náklady Itálie, ale vláda neměla žádné potíže najít kupce pro své dluhy. Varuje však, že země, které nyní utrácejí až příliš, riskují, že si svážou ruce pro případ budoucích krizí.
„Skutečnou překážkou je, že Evropa nebude mít fiskální prostor k reakci na budoucí šoky,“ řekl. Vlády podle něj nemohou jen tak nečinně přihlížet. „Je pravděpodobné, že v případě budoucích šoků budou muset vlády vážně zvažovat kompromisy,“ uzavřel Pradhan podle amerického webu.
