Severoevropské země jsou domovem mnoha producentů elektroniky, mezi které se řadí třeba Nokia nebo Ericsson. Z oblasti pochází třeba také výrobce výtahů KONE nebo bezpečnostních pásů Autoliv. Kořeny má v regionu oblíbená platforma Spotify nebo proslulá aplikace pro nákupy na splátky Klarna. I díky těmto podnikům se Dánsko, Finsko, Švédsko a Norsko na světovém HDP souhrnně podílí asi jedním procentem, píše server The Economist.
Mezi nejznámější severoevropské firmy se řadí i švédský nábytkářský řetězec IKEA, kterému se mimo jiné povedlo vybudovat i obrovskou síť stejnojmenných restaurací, a to i díky oblíbený švédským kuličkám. Ze severu Evropy pochází ale i společnost Lego, která je z pohledu celkových příjmů největším výrobcem hraček na světě. Hvězdou posledních několika měsíců je také dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk, která oslnila akciové investory svým lékem na hubnutí.
Výčet úspěšných severoevropských firem tím ani zdaleka nekončí. Potvrzuje to i podíl severských firem na indexu MSCI Europe, který momentálně dosahuje na úroveň 13 procent. Ještě před pěti lety byl tento podíl o tři procentní body nižší. Severoevropské firmy jsou z tohoto pohledu podobně úspěšné jako třeba ty německé.
Ekonomika EU zaostává. Doplácí i na rozmach čínských firem, které táhnou dotace![]() |
Vikingská povaha jako faktor úspěchu
The Economist píše, že skandinávské firmy mají oproti konkurentům z jiných částí světa vyšší provozní marže, vyšší návratnost investovaného kapitálu i nižší dluh v poměru k provozním ziskům. Mnozí experti si i proto kladou otázku, proč právě v Dánsku, Finsku, Švédsku nebo Norsku vznikají tak úspěšné společnosti, kterým se daří předčit konkurenty nejen z regionu, ale v podstatě z celého světa.
Podle magazínu The Economist dlouhodobé norské úspěchy souvisí i s vikingskou povahou. Obyvatelé Norska, Finska, Švédska či Dánska totiž vynikají obrovskou odvahou i touhou po objevování. „Díváme se za hranice,“ říká Jacob Aarup-Andersen, který momentálně stojí v čele společnosti Carlsberg.
Karta se obrací. EU láká čínské firmy, aby sdílely technologie s Evropou![]() |
To potvrzují i statistiky. Deset nejhodnotnějších firem severoevropského regionu totiž ve svých domovských státech generuje v průměru jen pouhá 2 procenta svých celkových příjmů. To je výrazně méně, než jaký evropský a americký průměr. V případě USA tato hodnota dosahuje až na 46 procent.
Příkladem je třeba dánská společnost Pandora, která na tržbách ve svém domovském Dánsku už není závislá vůbec, neboť dánské tržby se na těch celkových podílí jen jedním jediným procentem.
Skandinávské společnosti se nebojí nových technologií
Úspěch skandinávských firem souvisí i s jejich ochotou přijímat nové technologie. Finské Helsinky v minulosti zaplavili vývojáři her, mezi které se řadí i tvůrce oblíbené hry Angry Birds. Švédský Stockholm se pro změnu stal výraznou domovinou rizikového kapitálu. Více než Stockholm jej v rámci Evropy přitahuje už jen Londýn, Berlín nebo Paříž.
Mnoho skandinávských podnikatelů se navíc nemusí tolik obávat neúspěchu jako jinde ve světě. Severoevropské země jsou totiž po celém světě známé svým poměrně štědrým sociálním systémem, dávkami v nezaměstnanosti i dobře fungujícím systémem veřejné zdravotní péče a vzdělávání.
Továrny na baterie do elektromobilů stavějí v Evropě hlavně čínské firmy |
I přes štědrý sociální systém však jsou sazby daně z příjmů právnických osob ve Finsku, Dánsku, Švédsku nebo v Norsku srovnatelné s tím, co je platné třeba ve Spojených státech amerických.
Pomáhá i digitalizace
V Dánsku i v některých dalších severoevropských státech navíc není těžké zaměstnance propustit. Všechny severoevropské země rovněž výrazně digitalizují, což zjednodušuje celkové administrativní procesy. „Získání daňového identifikačního čísla je v Dánsku možné během jediného dne. Ve Francii to může trvat i několik měsíců,“ říká Vincent Clerc, šéf dánského přepravce Maersk.
Nařízení EU dělá z účetních „ajťáky“. Firmy si s ním nevědí rady![]() |
Čtvrtý faktor úspěchu severoevropských firem souvisí i s tím, že za podniky stojí trpěliví akcionáři. Podle poradenské společnosti McKinsey mají čtyři pětiny velkých severoevropských firem dlouhodobé vlastníky. V rámci celé Evropy jsou to pouze tři pětiny a třeba ve Spojených státech jen jedna pětina podniků.
Společnost Maersk nebo třeba Lego stále kontrolují zákládající rodiny, za společnostmi jako Carlsberg nebo Novo Nordisk stojí neziskové organizace. Podle odborníků z The Economist navíc severoevropské společnosti oproti třeba evropskému průměru mnohem více investují do výzkumu a vývoje.
Je ale samozřejmě jasné, že úplně všechny skandinávské firmy na konkurenčním trhu neuspěly. V posledních týdnech oznámil obrovské finanční problémy kupříkladu výrobce baterií Northvolt. Ani finská společnost Nokia na trhu s mobilními telefony z dlouhodobého pohledu příliš neuspěla a svou pozici následně přenechala Applu.
Následující léta však nemusí být pro skandinávské proexportně orientované podniky zrovna jednoduché. S nástupem Donalda Trumpa do pozice amerického prezidenta mohou přijít cla, která by právě na firmy z Dánska, Švédska, Finska či Norska mohla dopadnout negativně. Potvrzují to i statistiky z poslední doby, neboť asi třetina tržeb deseti nejhodnotnějších severských společností pochází právě z USA. The Economist ale uzavírá, že většina skandinávských firem se novým podmínkám zvládne přizpůsobit.