Společnost Domo Chemicals, která ve východoněmeckém městě Leuna vyrábí sloučeniny používané v palivech, na výrobu plavek i v obalech potravin, nečekaně podala návrh na insolvenci. Došly jí finanční prostředky potřebné k provozu zařízení na přeměnu benzenu na nylon. Uprostřed zimy dokonce hrozilo, že při nekontrolovaném odstavení zařízení uniknou do ovzduší toxické látky, které by ohrozily i 14 000 obyvatel žijících ve městě.
K nejhoršímu scénáři nakonec nedošlo, výrobu se však dosud nepodařilo obnovit. Hlavním problémem jsou obrovské náklady, které se firmě nedaří zvládnout. Ještě před vypuknutím války na Ukrajině činily měsíční výdaje na plyn zhruba 6 milionů eur (asi 144 milionů korun). Krátce po začátku konfliktu však vzrostly na 10 milionů (asi 240 milionů korun) a těsně před uzavřením provozu se vyšplhaly až k 17 milionům eur (zhruba 408 milionů korun).
Evropa bez chemického průmyslu? Firmy rozhodují o přesunu výroby do Asie |
„Německý chemický průmysl i další energeticky náročná odvětví se potýkají s vážnými problémy,“ říká Christof Günther, výkonný ředitel společnosti InfraLeuna, která spravuje chemický areál v německém městě Leuna.
Čísla vše potvrzují. Investice do chemických závodů v Evropě se od roku 2022 propadly o více než 80 procent, vyplývá z nedávné studie poradenské společnosti Roland Berger. Počet uzavřených továren přitom rychle roste a experti hovoří o krizi, jakou evropské chemické firmy nepamatují, upozorňuje agentura Bloomberg.
Firmám chybí levný plyn
V průmyslovém komplexu v německém městě přitom ještě donedávna pracovalo až 30 tisíc lidí. Jeho velkou výhodou bylo i přímé napojení na ruská ropná pole prostřednictvím ropovodu Družba. Areál se tak mohl spolehnout na stabilní a levné dodávky surovin i energií. Tyto časy jsou však podle všeho minulostí.
Pro Německo je krize chemického průmyslu ještě vážnější než problémy domácích automobilek. Firmy jsou totiž vzájemně úzce propojené. Často si dodávají suroviny a společně financují nejrůznější infrastrukturu. „Hrozí, že se rozpadne celý dodavatelský řetězec,“ upozorňuje německý právník Joachim Ponseck.
Chemický gigant BASF znovu škrtá. Zisk stagnuje, přijde další propouštění |
Potíže se nevyhýbají ani největšímu německému výrobci chemikálií BASF. Společnost za poslední dva roky zrušila zhruba 4 800 pracovních míst a další propouštění se může odehrát už v relativně blízké době. Důvěru ztrácí i investoři, neboť akcie firmy za poslední rok odepsaly už skoro 17 procent.
V dalších týdnech mohou evropské průmyslové podniky doplácet také na eskalaci konfliktu s Íránem. Cena ropy či zemního plynu totiž dál roste, což opět konkurenceschopnost německých firem snižuje. Evropské chemické firmy by mohly podle odhadů zaplatit asi o 3 miliardy eur (asi 72 miliard korun) ročně více za zemní plyn, pokud zdražení vydrží dlouhodobě.
Levnější plyn evropským firmám nepomáhá. Za konkurencí stále zaostávají |
S ekonomickou situací v Německu už ztrácí trpělivost i sami obyvatelé, což se odráží také ve volebních průzkumech. V nich v posledních měsících výrazně posiluje krajně pravicová strana AfD. Už letos v září se navíc konají zemské volby v Sasku-Anhaltsku, kde má AfD podle některých průzkumů podporu přesahující 40 procent, uzavírá agentura Bloomberg.
