Francie chce ve státní správě nahradit americké videokonferenční služby domácím řešením, Německo připravuje vlastní platformu pro umělou inteligenci a technologické firmy z obou zemí spolupracují na vývoji nových čipů.
EU vadí technologická závislost. Chce vyrábět špičkové polovodiče ve velkém |
Vládní představitelé si podle amerického deníku The New York Times zároveň uvědomují, že kontinent v dohledné době nedokáže vybudovat evropské alternativy ke všem zahraničním technologiím. „Stoprocentní autonomie v digitálních službách není v této fázi uskutečnitelná. Musíme se pouze rozhodnout, na čem nechceme být závislí,“ uvedla francouzská ministryně pro umělou inteligenci a digitální záležitosti Anne Le Hénanffová.
Evropské úřady, podniky i domácnosti dnes využívají zahraniční služby prakticky ve všech částech digitálního prostředí. Americké společnosti spravují velkou část cloudových úložišť a komunikačních platforem, zatímco čínské technologie hrají významnou roli v dodavatelských řetězcích, výrobě i ukládání dat. Některé evropské automobilky navíc vyvíjejí důležité technologie ve výzkumných centrech v Číně.
Technologická suverenita. Nic víc, nic míň
Obavy zesilují s tím, jak Spojené státy a Čína využívají své technologické postavení také jako nástroj zahraniční politiky. Evropští představitelé upozorňují, že omezení přístupu k určitému softwaru, výpočetní kapacitě nebo pokročilým modelům umělé inteligence může ovlivnit fungování firem, bezpečnostních složek i veřejných institucí.
„Potřebujeme nic víc a nic míň než technologickou suverenitu v Evropě, a tedy i v Německu, alespoň tam, kde je to možné,“ upozornil německý kancléř Friedrich Merz. Současnou závislost podle něj mohou zahraniční mocnosti využívat k prosazování vlastních politických zájmů.
Češi staví evropskou AI. Brusel ji pak možná paradoxně zakáže vlastní regulací |
Nizozemsko proto například plánuje vybudovat datová centra pod státní kontrolou, v nichž by mohly být uchovávány citlivé informace. Francouzská domácí zpravodajská služba má zase postupně přestat používat analytické nástroje americké společnosti Palantir a přejít k řešení od francouzské firmy ChapsVision.
„Stejně jako bychom nesouhlasili s přesunem našich národních archivů do Kalifornie, musíme používat vlastní nástroje umělé inteligence,“ prohlásil francouzský premiér Sébastien Lecornu.
Plány na velké investice
Rizika se netýkají pouze státu. Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz, který nyní vede společnost Dream zaměřenou na bezpečnostní systémy s umělou inteligencí, upozorňuje na citlivá data evropských podniků uložená prostřednictvím čínských technologií. Za zvlášť problematické považuje zdravotnictví a další obory, v nichž zákazníci očekávají přísnou ochranu osobních údajů.
Francouzská vláda chce na nákup digitálních produktů od domácích dodavatelů vyčlenit přibližně 5,3 miliardy dolarů. Německo plánuje v následujících letech investovat přes 20 miliard dolarů do šesti technologických oblastí, mezi něž patří umělá inteligence a biotechnologie.
Drží Trump prst na „vypínači internetu“? Evropa zaspala, náprava přijde na miliardy |
Součástí německé strategie je také státní platforma pro umělou inteligenci, kterou mají vybudovat Deutsche Telekom a SAP. Systém má být možné provozovat odděleně od americké i čínské infrastruktury. Německá agentura na podporu inovací zároveň vytvořila fond v hodnotě zhruba 140 milionů dolarů, který má přilákat další kapitál do evropských technologických startupů.
Cílem těchto iniciativ není vždy přímé nahrazení zahraničních konkurentů. Němečtí představitelé chtějí také posílit obory, v nichž se evropské firmy mohou stát nepostradatelnými součástmi globálních dodavatelských řetězců. Ministryně pro výzkum, technologie a vesmír Dorothee Bärová připomněla například účast německých začínajících podniků na americkém vesmírném programu Artemis II.
Evropa by podle odborníků mohla navázat zejména na svou průmyslovou tradici. Německo má silné postavení ve strojírenství, automatizaci a výrobě přesných zařízení pro továrny. Právě propojení těchto zkušeností s umělou inteligencí může vytvořit technologie, ve kterých nebudou mít Spojené státy ani Čína jednoznačný náskok.
Mezinárodní expanze jako slabina
Slabinou kontinentu však zůstává financování růstu technologických společností. Evropa sice dokáže zakládat inovativní podniky, často jim ale neposkytne dostatek kapitálu pro mezinárodní expanzi. Firmy se proto obracejí na americké investory nebo přesouvají část svého podnikání do Spojených států.
Po světě chybí paměťové čipy. Cena prudce roste, první obchody omezují nákupy |
Výjimkou je francouzská společnost Mistral AI, která vyvíjí vlastní velké jazykové modely a jejíž hodnota dosáhla přibližně 14 miliard dolarů. Ani její úspěch však neřeší širší nedostatek evropského rizikového kapitálu.
Podle Anne Bouverotové, která vede francouzský vládní výbor pro generativní umělou inteligenci, má Evropa dostatek soukromých úspor, peníze ale často končí v amerických investicích nebo v konzervativních finančních produktech. Kontinent tak nedokáže plně využít kapitál, který by mohl pomoci domácím firmám vyrůst v globální hráče.
Výsledkem evropského úsilí proto zřejmě nebude úplná technologická nezávislost. Reálnějším cílem je vytvořit vlastní kapacity v několika klíčových oblastech, ochránit citlivá data a omezit dopady případného přerušení zahraničních služeb.
Pomáhá lidem s demencí i autismem. Sociální robot využívající AI zaujal v Evropě |
Část odborníků nicméně varuje, že bezpečnostní argument nestačí. „Smyslem suverenity pro mě není bezpečnost ani odolnost. To není vůbec demokracie. Jde o uvěznění hodnot,“ uvedla Cristina Caffarraová z nadace EuroStack Initiative. Evropské země musí podle ní usilovat také o větší podíl na ekonomických výnosech digitálního průmyslu, uzavřela podle amerického portálu.
