Se vstupem do Evropské unie se v oficiálním plánu počítá v roce 2004. Tímto okamžikem se zároveň Česko, stejně tak jako ostatní přijaté země, může zařadit do systému, kde bude muset po dva roky plnit určitá ekonomická kritéria, počínaje inflací a konče rozpočtovou disciplínou. Teprve poté bude země moci vyměnit svou měnu za euro.
Právě v těchto kritériích leží jeden kámen úrazu. S nízkou úrovní inflace a úrokových sazeb nebude podle dosavadního vývoje a existujících prognóz problém, potíže však budou s udržením hospodaření státu na uzdě. Kvalifikovat se pro přijetí eura znamená srazit schodek celých veřejných financí, tedy nejen státního rozpočtu, ale i zdravotních pojišťoven či obcí, pod tři procenta výkonu ekonomiky. Zatím jej Česko převyšuje asi trojnásobně.
Vysoké rozpočtové schodky jdou sice částečně na úkor jednorázových výdajů na hrazení ztrát ze špatných úvěrů bank, ale podstatnou měrou k nim přispívá i stále odkládaný řez do sociálního systému.
"Pokud se na fiskální reformě nezačne opravdu intenzivně pracovat, může se stát, že v roce 2003 bude jasné, že není možné, aby rozpočet v následujícím roce splnil Maastrichtské kritérium. V tomto případě budeme mimo hru," řekl nedávno agentuře Reuters viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
Kromě těchto omezení zatím ani není jasné, jak rychle chce Česká republika euro přijmout. Rozdílné názory zaznívají z politické scény i z centrální banky. Experti Mezinárodního měnového fondu proto již vyzvali, aby byl co nejrychleji stanoven časový harmonogram přijetí evropské měny.
Situace je nepřehledná i v ostatních kandidátských zemích. "Zatímco Česko a Polsko jsou s přijetím eura poměrně opatrné, Maďarsko a Slovensko by zřejmě chtěly přijmout euro co nejdříve," říká Radomír Jáč z Commerzbank Capital Markets. Pokud přitom zůstane Česko s přijímáním společné měny v druhé řadě, sníží se tím jeho kredit v očích zahraničních investorů, což se odrazí například na ceně půjček.
Jak českou korunu, tak maďarský forint či polský zlotý, bez ohledu na rychlost, s jakou budou mířit k euru, však teď čeká podobný vývoj. Jejich měny budou, ač s různou intenzitou, sílit. Životní úroveň ve středoevropských zemích je na zhruba 40 procentech EU.
Tyto ekonomiky proto porostou v příštích letech rychleji než jejich západoevropští sousedé, což bude tlačit na posílení kurzu. Investiční banka JP Morgan, podobně jako další instituce, odhaduje, že kurz koruny zpevní v následujících čtyřech letech asi o 20 procent, což znamená korunu ročně.
