Továrna funguje od poloviny září v malém a dosud málo známém průmyslovém městě v pohraničí, které od Ruska odděluje stejnojmenná řeka. Ta zároveň tvoří vnější hranici EU a Severoatlantické aliance. Analytici očekávají, že právě toto zařízení sehraje v plánu EU snížit závislost na Číně klíčovou roli. Varují ale, že unii čeká dlouhá a obtížná cesta, pokud má dosáhnout svých cílů v oblasti strategie těžby surovin.
Magnety vyrobené ze vzácných zemin jsou nezbytnou součástí pro fungování moderních technologií, jako jsou elektromobily, větrné turbíny, chytré telefony, lékařské vybavení, aplikace umělé inteligence (AI) či přesné zbraně. Prvky vzácných zemin je skupina 17 prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a všechny lanthanoidy.
Generální ředitel společnosti Neo Rahim Suleman v rozhovoru s americkým serverem CNBC prostřednictvím videohovoru uvedl, že závod v letošním roce vyprodukuje 2000 tun magnetů ze vzácných zemin. Později se produkce zvýší na 5000 tun a více, protože poptávka se podle něj zvyšuje velmi výrazně. Evropská unie dováží téměř všechny magnety ze vzácných zemin z Číny a Suleman očekává, že závod společnosti Neo v Narvě bude schopen poptávku v unii uspokojit zhruba z deseti procent.
Estonsko vysílá signál Rusku. U hranic chce vybudovat vojenskou základnu |
„Náš odhad je, že to bude kolem 20 000 tun. Takže to znamená ještě hodně práce, mnohem více stavebních prací. Já si myslím, že zákazníci skutečně potřebují diverzifikovat své dodavatelské řetězce,“ řekl Suleman. „Nemluvíme o nezávislosti na jakékoli jurisdikci. Mluvíme jen o vytváření silných a diverzifikovaných dodavatelských řetězců, abychom snížili riziko koncentrace,“ dodal.
Společnost Neo už dříve oznámila první smlouvy se společnostmi Schaeffler a Bosch, významnými dodavateli autodílů pro německé automobilové giganty, jako je Volkswagen a BMW.
Snaha EU dosáhnout cílů v oblasti bezpečnosti zdrojů čelí několika překážkám. Analytici zmiňují například problémy, jako je nedostatek financování, přílišná regulace, omezený a roztříštěný dodavatelský řetězec v rámci EU a relativně vysoké výrobní náklady. To vše vyvolává otázky ohledně životaschopnosti ambiciózních cílů, které EU v oblasti dodavatelských řetězců má.
„Evropa potřebuje velký nárůst kapacity pro výrobu magnetů ze vzácných zemin, aby se alespoň přiblížila diverzifikovanému dodavatelskému řetězci pro své výrobce automobilů,“ sdělila e-mailem televizi CNBC analytička společnosti Fastmarkets Caroline Messecarová.
Kovy vzácných zemí jako klíčový vyjednávací argument
Kovy vzácných zemin, o kterých se dříve až tolik nemluvilo, se v nynější geopolitické rivalitě mezi Spojenými státy a Čínou dostaly do popředí jako klíčový vyjednávací argument. Peking v říjnu souhlasil s odkladem dalšího omezení vývozu těchto minerálů v rámci dohody uzavřené mezi prezidenty Číny a USA Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem. Dřívější omezení, která Peking u kovů vzácných zemin začal uplatňovat, narušila globální dodavatelské řetězce a stále zůstávají v platnosti.
Především Evropa čelí dopadům celních válek a souvisejících omezení v mezinárodním obchodě. Evropská komise (EK), která je výkonným orgánem EU, ve své podzimní makroekonomické prognóze uvádí omezování vývozu z Číny jako faktor, který vede k narušování dodavatelských řetězců v několika odvětvích, včetně automobilového sektoru a tzv. zelené energie. To staví otázku diverzifikace dodávek do centra pozornosti evropských politiků, zejména proto, že do roku 2030 se očekává růst poptávky, zatímco dodávky zůstávají v EU vysoce závislé na jediném dodavateli.
V reakci na to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v říjnu oznámila, že se komise připravuje na spuštění plánu s názvem RESourceEU. Ten je podobný iniciativě nazvané REPowerEU, která se snaží řešit další problém - tentokrát zásobování energiemi. Ve středu komise uvedla, že v příštích 12 měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy Kč) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU.
EU chce snížit závislost na dovozu surovin o půlku. Do těžby nalije přes 72 miliard korun |
Čína je nesporným lídrem v dodavatelském řetězci strategických surovin. Připadá na ni téměř 60 procent světové těžby vzácných zemin a více než 90 procent výroby magnetů. Evropa je pak pro Čínu největším exportním trhem pro kovy vzácných zemin.
Umístění nového závodu v Narvě - tedy těsně u hranic s Ruskem - ale vyvolává údiv a pochybnosti. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin krátce nato řekl, že Narva byla historicky součástí Ruska a že je potřeba ji získat zpět.
