Dohodu musí ještě schválit Evropský parlament. Musí být také ratifikována legislativním orgány členských zemí Mercosuru, tedy Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye. Členem bloku je také Bolívie, ta však není v současné dohodě zahrnuta, protože se stala členem až v roce 2024 a nebyla tedy zapojena do jednání. K dohodě se bude moci připojit v příštích letech.
Země EU daly zelenou podpisu dohody 9. ledna, podpořilo ji 21 zemí včetně Česka. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko; Belgie se zdržela.
Plameny v ulicích, zranění. Brusel v den summitu paralyzovaly protesty |
Ceremoniálu v centrální bance v Asunciónu se zúčastnili mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa, evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič, argentinský prezident Javier Milei, paraguayský prezident Santiago Peňa či uruguayský prezident Yamandú Orsi. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se nezúčastnil, místo sebe vyslal ministra zahraničí.
Von der Leyenová ve vystoupení představila dohodu o volném obchodu jako výhodu pro oba hospodářské bloky. „Z tohoto partnerství budeme těžit oba - ekonomicky, diplomaticky i geopoliticky,“ uvedla. „A naše poselství zbytku světa je jasné: EU a Mercosur sázejí na spolupráci místo na konkurenci a na partnerství místo na polarizaci,“ podotkla.
Aby bylo možné dohodu o volném obchodu uzavřít, rozdělila ji EU na dvě části: politickou dohodu o partnerství a dočasnou obchodní dohodu. Obchodní část spadá výhradně do pravomocí EU, takže o jejím schválení a podpisu mohli minulý týden rozhodnout ministři členských států hlasováním většiny. Národní parlamenty ji proto nemusejí ratifikovat. Než ale dohoda o volném obchodu začne platit, musí ji ještě schválit Evropský parlament. EK zatím neplánuje, že by se dohoda začala používat před tímto schválením. Teď se bude EU snažit získat pro dohodu podporu europoslanců. Politická dohoda o partnerství vstoupí v platnost až ve chvíli, kdy ji ratifikují všechny členské státy EU a také zúčastněné země Mercosuru.
Pro evropské firmy budou díky dohodě v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu Kč), což by mohlo podpořit více než 440.000 pracovních míst v celé Evropě.
Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.
Dohoda má i kritiky, například Francie ji dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Proti dohodě v posledních týdnech opakovaně protestovali farmáři v některých evropských zemích.
Dohoda ruší cla na více než 90 procent bilaterálního obchodu mezi EU a Mercosurem. Hodnota obchodu mezi oběma bloky v roce 2024 činila 111 miliard eur. Vývoz z EU tvoří hlavně stroje, chemické výrobky a dopravní zařízení. Vývoz Mercosuru se soustředí na zemědělské produkty, nerostné suroviny, buničinu a papír.
