Politici se začínají zaměřovat spíše na to, jak snížit deficity rozpočtů. Stále více také kladou důraz na konkurenceschopnost a respektování pravidel hospodářské soutěže.
Odklon unie od finančních stimulů je jasně patrný na chladné reakci unijních lídrů na počínání amerického prezidenta Baracka Obamy, jehož vláda chystá rekordní pomoc tamní ekonomice, s čímž také souvisí prohloubení deficitu rozpočtu USA na výši 1,75 bilionu dolarů, což je 12 procent amerického HDP. Podobného schodku přitom v Unii dosahuje jen Irsko, které ale také bývá označováno za jednu z největších obětí současné krize v Evropské unii.
Američané si ale představují, že globálnímu hospodářství by pomohlo, kdyby své výdaje zvýšila i Evropa. Takovou výzvu vznesl například Obamův finanční poradce Larry Summers, ale v EU nepochodil.
Unie už neplánuje stimulační balíčky
"Ministři se shodli, že současné americké výzvy Evropanům, aby přišli s dalšími rozpočtovými výdaji, v nás nevzbudily zájem," řekl po nedávném jednání ministrů financí eurozóny její šéf Jean-Claude Juncker. Podle něj se rovněž nedá čekat, že by EU ještě přišla s nějakými záchrannými plány a stimulačními balíčky.
Členské státy již na pomoc finančnímu sektoru a ekonomice vydaly dohromady téměř čtyři procenta HDP (zhruba půl bilionu eur) a nejen podle Junckera v tom nehodlají pokračovat. Stejný názor má i český ministr financí Miroslav Kalousek, jehož země v současnosti EU předsedá.
Zatímco Amerika by ráda hovořila o dalších a nových stimulech, EU nyní není připravena začít uplatňovat "nové a nové nástroje", než uvidí, jak fungují nástroje plánu obnovy, řekl Kalousek minulý týden po jednání ministrů financí největších světových ekonomik G20. Šéf české státní pokladny na schůzce zastupoval předsednictví EU.
Unii tak v současnosti podle politiků čekají dvě zásadní výzvy. První z nich je sledování dopadů, které bude mít takzvaný plán obnovy. Ten EU schválila koncem loňského roku a počítal s "napumpováním" zhruba 200 miliard eur (více než pěti bilionů korun) do chřadnoucí ekonomiky. Tato částka přitom představuje zhruba 1,5 procenta unijního HDP. Zda léčba obrovskými výdaji z kapes daňových poplatníků skutečně zabrala, nebude možné posoudit ihned. Plán má nicméně omezenou účinnost pro tento a příští rok.
Krize zhoršila hospodaření řady zemí
Druhou a daleko složitější výzvou, která Unii čeká, je náprava rozpočtových schodků, jež se během hospodářského útlumu a nákladného boje s projevy krize prohloubily. Průměrná výše rozpočtového schodku v Evropské unii by měla letos přesáhnout čtyři procenta HDP a měla by tak být nejvyšší za posledních 15 let.
Ministři financí EU, které během první poloviny letošního roku vede právě Kalousek, nedávno souhlasili s tím, že členské státy by s nápravou měly začít v roce 2010, nicméně ty, které mají veřejné finance v lepším stavu, mohou začít až v roce 2011.
V Evropské unii přitom v současnosti platí, že rozpočtový deficit by neměl překročit tři procenta HDP, hospodářská krize a nutnost sanovat některé finanční ústavy ale hospodaření řady zemí podstatně zhoršila. Evropská komise přitom očekává, že stanovený limit letos prolomí 12 členských států Evropské unie.
