Systém ETS (Emission Trading System), neboli systém obchodování s emisními povolenkami, funguje na principu, že znečišťovatel platí. Neprodává se zboží, ale právo vypouštět škodliviny. Obchodování s emisemi nevzniklo v Evropě. Teoretické základy položili ekonomové v 60. letech a první velký systém byl zaveden do praxe v roce 1990 v USA. Šlo o program na omezení emisí oxidu siřičitého, který způsoboval kyselé deště. Evropská unie však jako první vytvořila systém zaměřený na skleníkové plyny.
První nadnárodní systém obchodování s emisemi na světě EU ETS (European Union Emissions Trading System), který se vztahuje na výrobu elektřiny a tepla, energeticky náročný průmysl a leteckou a námořní dopravu, odstartoval v roce 2005. Měl postupně donutit největší znečišťovatele kupovat nové filtry nebo přejít na čistší energii.
Firmy počítaly, že náklady na emise porostou, pokud nebudou investovat do dekarbonizace. Pokud ale povolenka vyskočí a zatíží provozní náklady firem, dojde paradoxně k omezení jakýchkoliv, tedy i dekarbonizačních investic.
