EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost.
Podle agentury Reuters nový systém povolenek podpořily všechny členské země s výjimkou Polska a Maďarska, které byly proti. Belgie a Bulharsko se zdržely. Podle schváleného plánu přijde těžký průmysl o povolenky, které zatím na produkci CO2 získával zdarma, do roku 2034. Aerolinky se jich budou muset vzdát do roku 2026, což s největší pravděpodobností povede ke zdražení letenek. Lodní doprava se do povolenkového systému začne začleňovat od příštího roku.
Od roku 2026 se zavede nové uhlíkové clo, které má předejít „úniku uhlíku“, tedy přesouvání velkých výrobců do třetích zemí, kde by mohli využít tamních méně přísných norem. Týkat se bude výroby oceli, cementu, hliníku, hnojiv, elektřiny či vodíku.
Cena povolenek v očekávání reforem v poslední době rostla, v úterý dosáhla úrovně 88 eur za tunu CO2, což je více než trojnásobek proti cenám roku 2020.
Zdraží benzin i uhlí
Rozšíření systému na silniční dopravu bude v praxi znamenat, že si motoristé v každém litru benzinu a nafty připlatí za povolenku. Sice ji nebudou kupovat, ale distributoři paliv její hodnotu velmi pravděpodobně promítnou do konečných cen pro spotřebitele. Podle dřívějších propočtů organizace Fakta o klimatu pro MF DNES by si řidiči mohli za litr benzinu připlácet asi 2,50 koruny a za diesel 2,70 koruny.
„V Německu, kde už obdobný systém jako ETS 2 mají od loňského roku zavedený, se odhaduje, že se do ceny benzinu a nafty promítl osmi centy (zhruba dvě koruny) na litr,“ uvedla v lednu Kateřina Davidová, analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Dopady nového systému na domácnosti má podle Davidové kompenzovat nový Sociální klimatický fond, v němž bude 86,7 miliardy eur (více než dva biliony korun). Členské státy z něj budou moci peníze čerpat ještě před spuštěním systému ETS 2.
„Více než třetina těchto peněz bude moct jít na přímou podporu domácnostem. Zbytek půjde na investice do rozvoje čistých technologií, jako jsou obnovitelné zdroje, tepelná čerpadla, elektrifikovaná doprava a podobně,“ vypočítává Davidová.
Co se týče rozšíření systému na budovy, v dodávkách elektřiny a vytápění už emisní povolenky započítané jsou – platí je elektrárny a teplárny. Avšak některých domácností se to netýká, protože se od dálkového centrálního tepla odpojily a využívají vlastní zdroje.
„ETS 2 by zahrnovalo například lokální vytápění kotlem na pevná paliva nebo plynovým kotlem, použití plynu při vaření či ohřevu vody. Nákup samotných povolenek přitom čeká dodavatele paliv, nikoliv domácnosti,“ uvádí analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová.
Při ceně 45 eur za povolenku by si například bytové domy se společným plynovým kotlem připlatily 0,2 koruny za kilowatthodinu zemního plynu. Ve čtrnáctibytovém domě s plynovým kotlem a roční spotřebou 125 megawatthodin by si průměrná domácnost připlatila za rok zhruba 1 800 korun.
Nejvýrazněji zavedení systému však pocítí lidé topící uhlím. Za emisní povolenku na jeden kilogram černého uhlí by si totiž člověk připlatil zhruba tři koruny, přičemž loni se cena kilogramu pohybovala okolo osmi korun.
Hlavní body dohody EU:
|
