List cituje z pracovního dokumentu, který koluje v takzvané pracovní skupině eurogroup, již tvoří představitelé ministerstev financí národních států.
Podle něj by restrukturalizace řeckého dluhu ve výši 200 miliard eur se zapojením soukromého sektoru měla začít již tento pátek a skončit do konce února. Vše by se mělo odehrát v době, kdy eurozóna ještě neschválila a do začátku března nejspíš ani neschválí další půjčku 130 miliard eur.
Před podobným vývojem ovšem varuje eurozónu řada právních posudků. Podle nich bez schválení dodatečné pomoci může celá restrukturalizace řeckého dluhu se zapojením soukromých věřitelů selhat.
"Očekávali bychom, že tato nejistota sníží šance, že nabídka (soukromým věřitelům na výměnu stávajících řeckých dluhopisů za nové) uspěje. Řecko by totiž ve skutečnosti věřitele žádalo, aby nechali své řecké dluhopisy zablokovat na dobu tří týdnů, aniž by mělo záruku, že bude schopno dostát svým závazkům," uvádí posudek newyorské poradenské firmy Lazard. Podle ní Řecko bez odsouhlasení pomoci od členských států eurozóny nebude schopné věřitelům nabídnout náhradu za dluhopisy ze záchranného fondu eurozóny (EFSF).
Řecký ministr financí vangelos Venizelos ve středu prohlásil, že země už splnila většinu požadavků, kterými věřitelé podmiňují uvolnění druhého záchranného úvěru a zbývající podmínky podle něj budou splněny ještě do večerní telekonference ministrů financí eurozóny.
"Zbývá jen pár otázek, které budou zcela vyjasněny do začátku telekonference euroskupiny v 18:00 řeckého času (17:00 SEČ)," citovala Venizelose agentura Reuters.
Některé státy už Řecku nevěří
Eurozóna se právníků rovněž dotazovala, zda je možné výměnu dluhopisů zastavit, pokud již začala. Podle americké právní kanceláře Cleary Gottlieb Steen & Hamilton to právně možné je, ale rozhodně to není vhodné. "Každá restrukturalizace je jedinečná a stává se precedentem. Negativní důsledky pro pověst Řecka a zbytku EU v případě zahájení transakce, která může selhat kvůli kolektivní neschopnosti splnit stanovené podmínky, by měly být velmi pozorně zvažovány," uvedla právní kancelář.
Možná rizika podtrhují rostoucí rozpory mezi představiteli eurozóny, z nichž někteří údajně začínají zastávat názor, že bankrot Řecka by byl lepší než jeho další záchrana. Důvěru ve schopnost Řecka dostát svým závazkům podle FT ztrácí především Německo, Nizozemsko a Finsko. "Přibližujeme se bankrotu. Německo, Finsko a Nizozemsko ztrácí trpělivost," uvedl nejmenovaný zdroj.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že eurozóna je na případný bankrot Řecka "připravena lépe než před dvěma roky". Podle německého ministra hospodářství Philippa Röslera scénář bankrotu již ztratil mnoho ze své "hrůznosti".
Čína Evropě věří, chce nakupovat více jejích dluhopisů
Zatímco některé státy eurozóny začínají být kvůli Řecku nejisté, Čína má jasno - Evropě věří a hodlá nadále investovat do vládních dluhů zemí eurozóny. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan. Zároveň vyjádřil důvěru ve společnou evropskou měnu i ve schopnost evropských vlád vyřešit problémy s vysokým zadlužením.
"Pevně věříme, že evropské země se dokážou společně vypořádat s potížemi. Jsou schopny vyřešit dluhovou krizi," uvedl Čou. Uvedl také, že čínská centrální banka úzce spolupracuje s Evropskou centrální bankou a navzájem se v mnoha oblastech podporují.
Čou dále prohlásil, že Peking chce hrát větší roli při řešení evropských problémů se zadlužením. Čína naznačila větší pomoc Evropě už při návštěvě německé kancléřky v Číně na začátku února. Premiér Wen Ťia-pao prohlásil, že Čína zvažuje mnohem větší pomoc eurozóně, než dosud dávala najevo. (vce zde)
