Ve druhém čtvrtletí rostla estonská ekonomika o 2,2 procenta a analytici nyní čekali zpomalení tempa.
Estonsko je členem eurozóny, kde je podobný růst spíše výjimkou. Eurozóna se kvůli dluhové krizi už delší dobu potýká s útlumem poptávky a její ekonomika jako celek oslabuje. Týká se to však hlavně zemí v západní Evropě, východ eurozóny potíže zatím zvládá lépe.
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu ekonomiky zpomalí na dvě procenta. Estonsko má jen asi 1,4 milionu obyvatel a hodnota jeho HDP se pohybuje kolem 16 miliard eur, asi 406 miliard korun. Z pohledu celé eurozóny je to zanedbatelný objem.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomika po sezonním přepočtu vzrostla o 1,7 procenta. V předchozím čtvrtletí stoupla o půl procenta. "K růstu nejvíce přispělo stavebnictví a dále informační a komunikační služby," sdělil statistický úřad s tím, že tyto obory rostou už páté čtvrtletí. Mírně podpořila ekonomiku také doprava, obchod a administrativní služby.
Naopak export průmyslového zboží, což je v Estonsku největší ekonomická oblast, měl na růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí negativní vliv. Vývoz zboží se sice zvýšil o šest procent, dovoz však stoupl ještě rychleji, o 9 procent.
Estonské ministerstvo financí v srpnu zvýšilo odhad růstu HDP na letošní rok na 2,2 procenta. Do té doby počítalo s růstem o 1,7 procenta. Naopak eurozóna má před sebou hospodářský propad, který Evropská komise na letošní rok odhaduje na 0,4 procenta.
