Evropská komise by konkrétní změny v této oblasti měla představit během středy. Měly by se týkat zejména požadavků na ESG reporting a řízení dodavatelských řetězců. Implementace těchto pravidel do praxe by ještě snížila už tak nepříznivou konkurenceschopnost evropských podniků ve srovnání s USA a Asií, píše agentura Bloomberg.
Mezi největší kritiky ESG se v posledních měsících řadili zejména zástupci Francie a Německa, tedy dvou největších ekonomik v Evropské unii. Představitelé těchto států hlásají, že agenda ESG je obrovská zátěž hlavně pro malé a střední podniky.
V Česku se nebudeme mít hůř, jen jinak, říká expertka na udržitelné podnikání |
Případný odklon Evropské unie od ESG přichází v době, kdy se ve Spojených státech amerických prezident Trump vydal opačnou cestou deregulace. Trump je v tomto ohledu zároveň obrovským kritikem ekologické politiky svého předchůdce Bidena.
Okruh firem by se měl citelně snížit
Agentura Bloomberg informovala o tom, že Evropská komise ve středu představí změny ve Směrnici o náležité péči podniků (CSDDD), která společnostem ukládá povinnost zmírňovat negativní dopady jejich činnosti na lidská práva a životní prostředí. Podniky by nově měly čelit o mnoho nižším pokutám a jejich povinnost monitoringu u obchodních partnerů, dodavatelů i odběratelů by měla být zmírněna.
Další změna by se měla týkat Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který se vztahuje na dovoz zboží pocházejícího ze zemí ležících mimo EU, při jehož produkci vznikají ve větší míře skleníkové plyny. I v této oblasti by měly firmy nově čelit mírnějším povinnostem.
Ať EU zruší kontroly odlesňování a ESG zprávy, tlačí na premiéra zemědělci |
Směrnice CSDDD a CSRD by podle Bloombergu měly nově dopadat pouze na firmy, které zaměstnávají více než tisíc zaměstnanců a jejich roční tržby převyšují hranici 450 milionů eur (asi 10,3 miliard korun). Pokud by k tomu skutečně došlo, znamenalo by to, že až 85 procent původně zahrnutých firem by se nové povinnosti nakonec netýkaly, což by mimo jiné odpovídalo i požadavkům ze strany německých a francouzských zástupců.
Takzvaného konceptu dvojí materiality, který po firmách vyžaduje, aby ve svém podnikání kromě finančních rizik zohledňovaly i dopady na životní prostředí a společnost, by se ale změny týkat neměly.
Někteří europoslanci jsou proti
S uvolněním požadavků na ESG ale nesouhlasí část Evropského parlamentu. Zejména zástupci hlásící se k zeleným politikám. „Je iluzí si myslet, že rozmělňování legislativy o udržitelnosti vyřeší strukturální problémy unijní ekonomiky,“ uvedla europoslankyně Anna Cavazziniová. Ta zároveň říká, že za propadem evropské konkurenceschopnosti je hlavně nedostatek inovací a investic, Čína a vysoké ceny energií, které souvisí hlavně s ruskou agresí na Ukrajině.
Na firmy v Česku se už valí povinnosti spojené s ESG. Vyhnout se jim nelze |
Pokud by ke změnám skutečně došlo, mělo by to důležitý dopad na budoucnost ESG standardů na globální úrovni. Evropské fondy totiž dlouhodobě drží přes 80 procent světových ESG aktiv, uzavírá Bloomberg.
Tři pilíře ESGEnvironment – jak firma řeší svůj dopad na životní prostředí, společnost a kondici planety, patří zde například uhlíková stopa firmy, způsob, jak nakládá s odpady Social – jak firma podporuje své pracovníky a přispívá k rozmanitosti a inkluzivnímu růstu, v rámci společenské odpovědnosti se posuzuje například to, zda-li podnik využívá či nevyužívá dětskou práci Governance – jak firma zajišťuje transparentnost, komunikuje s regulačními úřady, dodržuje předpisy, nastavuje vnitřní systém kontrol, řídicí a rozhodovací praktiky Zdroj: Odkaz |
