Turecký prezident je v obtížné situaci. Svou hospodářskou politikou pomohl zemi vmanévrovat do měnové krize, ve které by se Turecku hodila pomoc zvenčí. S partnery ve Spojených státech a dalšími dlouholetými západními spojenci se však rozhádal. Případný záchranný program Mezinárodního měnového fondu (MMF) proto již kategoricky vyloučil, napsal německý týdeník Der Spiegel.
Ostatní členové vlády jsou ovšem ohledně rad zvenčí méně vybíraví. Zaangažovat poradenskou firmu McKinsey chtěl podle tureckých médií ministr financí a Erdoganův zeť Berat Albayrak.
Americká společnost McKinsey byla založena v roce 1926 v New Yorku a mezi USA a Tureckem v současnosti dochází k ostrým slovním potyčkám a zuří mezi nimi obchodní konflikt v podobě vzájemného uvalování cel. Podle listu Der Spiegel na to poukázala i opoziční Lidová republikánská strana (CHP).
Erdogan proto všem ministrům sdělil: „Nebudete od nich přijímat žádné intelektuální rady... Dokud jsem naživu, nikomu se nepodaří dostat Turecko pod kuratelu mezinárodních institucí.“
Turecko se již měsíce nachází v měnové krizi. Jeho lira ztratila od začátku roku vůči americkému dolaru již více než 40 procent. Na vině je kromě amerických sankcí i vysoká inflace, která se v září vyšplhala na téměř 25 procent, tedy na nejvyšší úroveň za 15 let.
Obavy mezinárodních investorů vzbudily také Erdoganovy slovní útoky na centrální banku, která - oficiálně za hlasitého protestu prezidenta - v boji proti zdražování a slabé měně zvedla v září základní úrokovou sazbu o 6,25 procentního bodu na 24 procent.
