Murat Cetinkaya stál v čele centrální banky od roku 2016, do konce mandátu mu tak zbýval ještě jeden rok. Novým guvernérem banky se stal Murat Uysal, současný zástupce guvernéra. Turecká lira v pondělí reagovala propadem o 2 procenta.
„Několikrát jsme mu na ekonomických setkáních říkali, ať sníží sazby,“ měl Erdogan o odvolaném guvernérovi říct na setkání se svými spolustraníky. „Říkali jsme mu, že snížení úrokových sazeb pomůže snížit inflaci. Nechtěl udělat, co bylo potřeba,“ citovaly ho turecké noviny Hurriyet podle agentury Reuters.
Úrokové sazby se na hodnotě 24 procent drží od loňského září. Tehdy se je centrální bankéři navzdory Erdoganovu odporu rozhodli zvednout kvůli probíhající finanční krizi. Kurz měny tehdy klesl až na téměř 7 lir za dolar a inflace v průběhu největší krize dosahovala přes 25 procent.
Rychlá řešení
V posledních měsících se ekonomická situace začala zlepšovat, píší Financial Times. Kurz liry během května a června stoupl o 6 procent. Inflace byla „jen“ 15,7 procenta. Deficit rozpočtu se snížil. Zdálo se, že by se časem mohla země z potíží dostat. Erdoganovi to však podle analytiků nestačilo.
Myslí si totiž, že je výměna v čele centrální banky projevem toho, že Erdogan hledá rychlá řešení, aniž by zvažoval důsledky. Podobného názoru je také Phoenix Kalen z banky Société Générale.
Současná situace podle něj sice žene Turecko dopředu, nemusí to tak být ale napořád. „Tento katalyzátor se může velmi rychle vypařit. Zvlášť pokud se provedou přešlapy v měnové politice,“ uvedl.
„Snížení úrokových sazeb podle nás zvýší volatilitu (míra kolísání, poznámka redakce) kurzu liry a možná zapříčiní jejich zpětné, ještě větší navýšení,“ dodal analytik Murat Unur z Goldman Sachs.
Otřes důvěrou v centrální banku
Odvolání šéfa centrální banky přineslo turecké měně nový propad – během několika hodin spadl kurz liry o 2,5 procenta na přibližně 5,78 liry za dolar. Navíc otřáslo důvěrou v tureckou centrální banku. „Ukazuje to, že finanční politiku ovládá Erdogan,“ uvedl Wolfango Piccoli z analytické společnosti Teneo.
Turci přestávají věřit vlastní měně, ve velkém nakupují eura a dolary |
Erdogan si totiž podle Hurriyetu nestěžoval jen na to, že Cetinkaya nechtěl snížit sazby. Prý také mluvil o tom, že spolu nebyli „na stejné lodi“. Podobně se měl údajně vyjadřovat i prezidentův zeť, ministr financí Berat Albayrak.
„Uvidíme, jak se jim (centrální bance, poznámka redakce) podaří přesvědčit trhy, že je snížení sazeb potřeba,“ uvedl pro Reuters turecký analytik, který si nepřál být jmenován. „Zrovna ve chvíli, kdy je jejich nezávislost čím dál pochybnější,“ dodal.
Koncem minulého měsíce proběhly v největším tureckém městě Istanbulu, opakované volby starosty. Ty, stejně jako ty původní, vyhrál opoziční politik Ekrem Imamoglu. Volby se musely opakovat kvůli protestům Erdoganovy strany AKP. Té se nelíbilo složení volebních komisí (více v článku Erdogan prosadil zrušení výsledků voleb v Istanbulu. Hlasovat se bude znovu).
