Eurozóna a celá Evropa se potýká s nedostatkem zemního plynu, který spotřebitelům zdražuje účty za energii. Zároveň jsou ale vinou nákazy covidu-19 a následných hospodářských omezení stále narušené dodavatelské řetězce. Potíže má například německý automobilový průmysl, který trpí nedostatkem polovodičů.
Zima může být krutá. Británie už zvažuje pomoc dodavatelům energií |
Lagardeová nicméně popsala současnou situaci jako „období adaptace“. „Věci do sebe zapadnou, protože se najdou nové zdroje dodávek,“ řekla. Naopak nárůst cen energií - a jejich dopad na inflaci - může pro region představovat mnohem dlouhodobější problém, domnívá se šéfka ECB.
„Energie bude záležitost, která s námi pravděpodobně zůstane déle. Protože také přecházíme ze zdrojů energie poháněných fosilním průmyslem... Usilujeme o to, abychom byli mnohem méně závislí na fosilních zdrojích,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se CNBC.
S vysokými cenami energií se už rozhodly bojovat některé členské státy eurozóny. Španělsko, Řecko a Francie přijaly opatření, která mají ulevit občanům. Podle některých odborníků umocnila nedávné cenové otřesy, a to zejména u zemního plynu, nová politika EU v oblasti klimatu. Souvisejí tak s širším tlakem na obnovitelné zdroje.
Rekordní inflace
Místopředseda Evropské komise, který se v unii zabývá klimatem, Frans Timmermans ale trvá na tom, že růst cen v unii není vinou jejího vedení.
Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je oproti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.
Energetické zdražování startuje, Bohemia Energy zvedne ceny od listopadu |
Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.
Na dotaz, zda klimatické cíle a přechod na obnovitelné energie budou mít inflační nebo deflační efekt, Lagardeová odpověděla, že to ještě není jisté. Po přečtení několika studií se ona sama domnívá, že dopad bude zprvu inflační a posléze do jisté míry deflační.
ECB začátkem tohoto měsíce odhadovala míru inflace na konci roku na úrovni 2,2 procenta. Očekává, že v roce 2022 se toto číslo sníží na 1,7 a v roce 2023 na 1,5 procenta. Další odhad banka zveřejní v prosinci.
