Akcie v americkém energetickém sektoru ztrácí dlouhodobě. Teď jim však silnou ránu zasadila nákaza koronavirem COVID-19 a s ní spojená nejistota na trzích. Na akcie v indexu S&P 500 ztrácí nejvíc od prosince 1941. Tehdy přitom vrcholila Velká hospodářská krize a letectvo japonské císařské armády vybombardovalo přístav Pearl Harbor.
Podle listu Financial Times za to z velké části mohou nízké ceny ropy. Ty se i kvůli wuchanskému koronaviru pohybují kolem 56 dolarů za barel a od začátku roku klesly o 15 procent.
Zemní plyn se pak ve Spojených státech obchoduje za méně než 2 dolary za milion britských termálních jednotek. Blíží se tak rekordně nízké ceně z roku 2015, kdy se prodával za 1,76 dolaru.
Kromě nákazy za to však částečně mohou i těžaři sami. Ropy a zemního plynu se totiž v posledních letech v USA těžilo každým rokem více a více. Poptávka přitom stagnovala.
Ještě na začátku roku 2018 USA zaostávalo za tehdejšími ropnými giganty a těžilo „jen“ 9,3 milionů barelů ropy denně. V současnosti už se tamní produkce vyšvihla na téměř 13 milionů barelů za den a Spojené státy jsou tak největším těžařem.
Investoři se podle analytiků Financial Times bojí, že by teď v sektoru mohli velmi rychle ztratit ohromné množství peněz. Kromě nejistoty ohledně koronaviru totiž po celém světě také roste popularita alternativních zdrojů energií. Zaměření na ně přitom firmám zvyšuje náklady. Z dlouhodobého hlediska se tak investorům prozatím více vyplatí, když opustí sektor.
