Elektrorozvodné soustavy obou zemí se v roce 2020 propojí díky novému podmořskému kabelu, jehož položení bylo nedávno zahájeno. Přenosová kapacita kabelu dosáhne až 1 400 megawattů, což odpovídá výkonu velké uhelné nebo jaderné elektrárny a vystačí pro 600 tisíc domácností, uvedl německý list Handelsblatt.
Větrníky trhají rekordy. V Německu už vyrobí stejně energie jako Temelín |
Nová přenosová trasa mezi severním Německem a jižním Norskem nazvaná „Nordlink“ měří 623 kilometrů, z toho 516 kilometrů povede pod mořským dnem. Kabel, jehož metr váží až 70 kilogramů, pokládá speciální norské plavidlo Nexans Skagerrak. Následuje ho loď „Polar King“, která kabel zahloubí až dva metry pod mořské dno.
Německo díky kabelu získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrných elektráren, jejíž nadbytek v případě větrného počasí není schopné dopravit na průmyslový jih kvůli chybějícím přenosovým trasám. V důsledku toho vzniká nejen v Německu, ale i v sousedních zemích včetně Česka, nebezpečné přetížení sítě, které může skončit až rozsáhlým blackoutem.
Přebytečná elektřina zamíří do Norska
Nový kabel umožní poslat přebytečnou elektřinu do Norska, které více než 95 procent energie vyrábí ve vodních elektrárnách. Ty jsou schopné velice rychle reagovat na měnící se spotřebu, protože jejich spuštění na plný výkon nebo odstavení je otázkou minut. Další výhodou pro Německo bude možnost nakupovat v době bezvětří relativně levnou elektřinu přímo z norských vodních elektráren.
Německá média v souvislosti s tímto „megaprojektem“, jehož náklady se odhadují na 1,5 až 2 miliardy eur, zdůrazňují, že projekt má přispět k vytvoření integrovaného evropského trhu s elektřinou. Také Evropská komise ho považuje za projekt společného zájmu – Evropská investiční banka ostatně poskytla norskému provozovateli přenosových sítí Statnett úvěr ve výši 300 milionů eur. Státní firma Statnett v Norsku spravuje 237 vodních elektráren a další energetické zdroje, které patří městům, obcím i soukromým firmám, doplnil německý list Frankfurter Allgemeine.
Na financování podmořského kabelu se podílí také německá státní banka KfW. „Díky kabelu se optimálně propojí dva vzájemně se doplňující systémy, které si budou vyměňovat elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů,“ komentuje v listu Handelsblatt Lex Hartman z vedení německého provozovatele přenosových sítí TenneT.
Podobný podmořský kabel již zhruba osm let spojuje Norsko s Nizozemskem, ale jeho přenosová kapacita je ve srovnání s Nordlink zhruba poloviční. V plánu je rovněž kabel, který by měl propojit Norsko s Velkou Británií.
| NĚMECKO | |
|---|---|
| Domácí výroba | 612 mld. kilowatthodin |
| Z toho podíly zdrojů: | |
| - fosilní paliva, hlavně uhlí | 63,6 % |
| - jádro | 13,1 % |
| - voda | 4,2 % |
| - ostatní (například vítr) | 19,1 % |
| NORSKO | |
| Domácí výroba | 148,8 mld. kilowatthodin |
| Z toho podíly zdrojů: | |
| - voda | 96,3 % |
| - fosilní paliva | 2,1 % |
| - ostatní (například vítr) | 1,6 % |
| Zdroj: Mezinárodní agentura pro energii (IEA) |
