Slunce a vítr spotřebu neutáhou. Bez tradičních elektráren se neobejdeme

  14:15aktualizováno  14:15
Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie fyziků z Bergenské univerzity v Norsku dosáhne celková instalovaná kapacita větrníků a fotovoltaik vrcholu už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW. To v té době bude představovat sotva desetinu globální spotřeby energie.

Chladící věž jaderné elektrárny v Tihange, jihovýchodně od Bruselu. | foto: AP

Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.

Vítr sfoukl uhlí. Obnovitelné zdroje začínají být výkonnější

Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) totiž předpovídá, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 procent hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65  procent a v roce 2050 dokonce 80 procent.

Norští vědci se však domnívají, že jsou tyto plány příliš optimistické. Tvrdí, že růst větrné a fotovoltaické energetiky do roku 2015 má stejné znaky, které provázely i rozvoj jiných, nejen energetických technologií. Nakonec vždy došlo ke zpomalení a v některých případech k úplnému zastavení růstu.

Co už zelení energetici nespočítali

Fotogalerie

V případě větrníků a fotovoltaik jde podle Norů o čtyři hlavní omezující faktory. Prvním je faktický rozpor mezi skutečnými náklady na výrobu elektřiny v různých zdrojích a náklady, které jsou kalkulovány v prognózách. Podle autorů studie nejsou v optimistických výzkumných zprávách například zohledňovány všechny náklady vyvolané negativními vlastnostmi těchto zdrojů, tedy zejména jejich závislostí na denní době a počasí. Jedním z nich jsou náklady na udržování záložních zdrojů, které budou vyrábět elektřinu v noci a v době, kdy nefouká vítr.

Druhý limit souvisí s plochou a vzdáleností. Oba jmenované zdroje zabírají poměrně velkou plochu. V Česku je to v případě fotovoltaiky podle ministerstva zemědělství až čtyři tisíce hektarů zemědělské půdy. Oba zdroje také poskytují největší výkon v relativně velkých vzdálenostech od míst spotřeby elektřiny - například v pouštní či horské oblasti, nebo na otevřeném moři. To vyžaduje nákladné budování přenosových tras.

FAKTA

Klimatická dohoda OSN přijatá v roce 2015 v Paříži zavazuje zúčastněné státy snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 40 až 70 procent. Zároveň se očekává, že celosvětová spotřeba energie se v důsledku růstu počtu obyvatel a růstu ekonomiky zvýší ze současných 17 TW na 30 TW.

Vzhledem k tomu, že většina emisí skleníkových plynů vzniká při spalování uhlí, zemního plynu a ropných produktů, z nichž pochází 80 procent dnešní světové výroby energie, existuje výrazně většinová shoda v názoru, že jediným řešením je přechod z energetiky založené na fosilních palivech k obnovitelným zdrojům a (nebo) k jaderné energetice.

V současné době se nejvíce rozvíjí větrná energie a fotovoltaika. Tato odvětví od přelomu století do roku 2015 vzrostla na přibližně 660 GW (vítr 433 GW, fotovoltaika 230 GW). Optimistické výhledové scénáře předpokládají jejich další růst až do poloviny tohoto století.

Třetím významným faktorem je v současnosti relativně nízká životnost materiálů a zařízení, která tvoří základ větrných a fotovoltaických elektráren. Podle jedné britské studie je reálná životnost tří tisícovek tamních pobřežních větrníků jen 12 až 15 let, zatímco vláda, která by chtěla v roce 2030 pokrývat z obnovitelných zdrojů 30 procent spotřeby, kalkuluje s 20 - 25 lety.

Poslední hlavní limitující faktor je podle norských vědců ekonomický. Ne zcela stabilní zdroje energií mají tendenci kanibalizovat své vlastní příjmové toky. Jakmile jsou postaveny, produkují elektřinu s minimálními náklady a za předpokladu dobře fungujícího trhu, který není zkreslen dotacemi, nutí majitele nabízet jejich produkci za určitých okolností dokonce za zápornou cenu. V takové situaci se sotva najdou zájemci o instalaci dalších kapacit, od nichž by se sotva dočkali kladného výnosu své investice.

Autoři studie zdůrazňují, že skutečný vývoj samozřejmě může být ovlivněn novými objevy například v oceánské větrné energetice, ale třeba taky průlomem v jaderné fúzi. V současné době však vědci z Bergenské univerzity považují za důležité varovat před rostoucí propastí mezi proklamovanými ambicemi větrné a solární energetiky a jejich skutečnými možnostmi.

Video: jak stěhovat velkou větrnou elektrárnu

Autor:

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

S bezkontaktními platbami do 500 korun mohou být od soboty problémy

Ilustrační snímek

Kvůli nový pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat...

Koruna jako rozvojová měna. Od intervencí se neoklepala, sráží ji riziko

Ilustrační snímek

Už je to skoro dva a půl roku od ukončení devizových intervencí a koruna ne a ne výrazněji posílit. Spíše naopak....

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Míra klientelismu v Rakousku mě šokovala, řekl v Rozstřelu Radim Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura v diskusním pořadu Rozstřel. (11. září 2019)

Budoucnost svého byznysu vidí dopravce RegioJet spíše ve vlacích než v autobusech. Ve středečním Rozstřelu to řekl...

Další z rubriky

Ještě levnější peníze. ECB sníží sazby a začne pumpovat miliardy eur

Ilustrační snímek

Evropská centrální banka (ECB) snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z...

Utrácet peníze za přípravu na přírodní katastrofy se vyplatí. Čtyřikrát

Obří kus ledu odpadává z čelní stěny ledovce Perito Moreno nedaleko...

Pokud se v příštím desetiletí investuje do přípravy na klimatické změny 1,8 bilionu dolarů, v ekonomických výnosech by...

USA přitvrzují. Pentagon sestavuje seznam firem s vazbami na čínskou armádu

Ilustrační foto

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou dostává nový rozměr. Americké ministerstvo obrany pracuje na identifikaci...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz