Na lavici svědků v kalifornském městě San Jose se vystřídalo přes třicet lidí. Pacienti vypovídali o nepřesných výsledcích krevních testů, laboratorní zaměstnanci zas o tom, jak Holmesová ignorovala jejich pochybnosti týkající se předmětu činnosti startupu Theranos.
Mělo jít o projekt století - společnost měla vyrábět stroje, které by dokázaly člověku stanovit zdravotní diagnózu od rakoviny až po HIV z pár kapek krve.
Vizi Holmesové věřili i ostřílení investoři. Jejich výpovědi byly v soudním procesu klíčové. Porotci totiž nakonec rozhodli, že je bývalá podnikatelka vina ve čtyřech bodech obžaloby, které se týkaly právě podvodů na investory.
Klamala ministry, investory i sebe sama. Srdcová královna byznysu čelí soudu |
Daniel Mosley, realitní právník bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera, prozradil, že společnosti Theranos pomáhal zařídit investice v celkové výši 370 milionů dolarů (více než osm miliard korun) od nejbohatších rodin v USA. „Nemyslel jsem si, že mám nepřesné informace. Bylo to riziko, které jsem byl ochoten podstoupit na základě toho, co jsem věděl,“ vypověděl Mosley.
Jako svědek před soudem stanul i bývalý americký ministr obrany James Mattis, který uvedl, že se nechal charismatickou podnikatelkou oklamat, když do jejího startupu vložil důvěru, aniž by si pečlivě prošel, do čeho vlastně jde. Mattis i Kissinger seděli ve správní radě Theranosu před tím, než vyšlo najevo, že jde prakticky o „Potěmkinovu vesnici“.
Elizabeth Holmesová zachycena na skice ze soudní síně. Soudní úřednice jí právě předčítá, že byla shledána vinnou ve čtyřech z jedenácti bodů obžaloby. (3. ledna 2022)
Pro investory z toho do budoucna plyne ponaučení, píše Bloomberg: pečlivě zkoumat do čeho vkládají peníze, zejména pokud jde o specializované odvětví, jakým je zdravotnictví. A jednu lekci nabízí renomovaná agentura i pro zakladatele dravých startupů. Ti by si měli dávat pozor, aby jejich optimistické a naděje plné teze o budoucnosti vlastního byznysu nesklouzly k čirému fantazírování.
V bodech obžaloby týkajících se klamání pacientů porota rozhodla o nevině Holmesové a to zejména kvůli nedostatku důkazů.
Desatero sexuálně zneužívané šéfky
Elizabeth Holmesová svou vinu po celou dobu trvání procesu odmítala. Odhodlala se též k překvapivému kroku. Rozhodla se svědčit na svou obranu, což je v trestních případech takzvaných bílých límečků neobvyklé a také značně riskantní, o čemž se přesvědčila i sama Holmesová.
Během křížového výslechu totiž musela přiznat, že neoprávněné používala loga zavedených farmaceutických firem v dokumentech, které poskytovala investorům, aby je tak přesvědčila o důvěryhodnosti vlastní značky. „Kéž bych to bývala neudělala,“ kála se Holmesová před porotou.
Její svědectví nicméně přineslo i jeden „šokující moment“, jak to nazývají zahraniční zpravodajské weby. V soudní síni totiž mimo jiné vypovídala o tom, jak byla jako studentka Stanfordské univerzity znásilněna a jak dlouhé roky trpěla sexuálním zneužíváním od svého bývalého partnera v lásce i byznysu Rameshe Balwaniho.
Nejhorší krach dekády. Věřitelé skupiny Arca požadují 12 miliard korun |
Ten byl svým způsobem stínovou postavou firmy Theranos a podle výpovědi Holmesové s mladou podnikatelkou manipuloval. Jedním z doličných předmětů jsou i poznámky pravidel, podle kterých se měla Holmesová na popud Balwaniho řídit.
„Nikdy se nezpozdím ani o minutu,“ „nebudu projevovat žádné vzrušení“, „neustále činím rozhodnutí, a pokud je to potřeba, měním je,“ „moje ruce jsou vždy v kapsách nebo gestikulují,“ stojí v poznámkách. Podle Holmesové Balwani dohlížel na všechno, co dělala, s kým se stýkala a dokonce kontroloval i její jídelníček.
Navzdory závažnosti výpovědi týkající se sexuálního zneužívání se právní tým Holmesové rozhodl nezavolat jako svědka psychiatra se zkušenostmi v oblasti vztahového traumatu. Žalobci navíc porotě sdělili, že údajné zneužití není pro případ podvodů relevantní.
„Pokud neexistují žádné důkazy, které by tuto zkušenost spojovaly s obviněným jednáním, neměli byste to brát v potaz,“ řekl žalobce John Bostic.
Až dvacet let za mřížemi
Právníci padlé podnikatelky se porotu snažili přesvědčit, že se jejich klientka jenom snažila dovést Theranos k úspěchu a neměla by tak být potrestána za to, že se jí nepodařilo splnit svůj sen. „Elizabeth Holmesová budovala byznys, a ne kriminální podnik,“ řekl právník Kevin Downey.
Teze obžaloby jsou ale v s tímto tvrzením v ostrém kontrastu. „Místo neúspěchu v podnikání si zvolila podvod,“ nechal se slyšet žalobce Jeff Schenk v závěrečné řeči. „Rozhodla se být neupřímná k investorům i pacientům. Tato volba byla nejen bezcitná, ale i trestná.“
S černými roláky chtěla působit jako Steve Jobs. (2015)
Elizabeth Holmesová založila Theranos, když jí bylo teprve 19 let. Jejím cílem bylo udělat revoluci v oblasti medicíny, věřila, že se svým testovacím zařízením na rozbory krve jménem Edison, udělá stejnou díru do světa jako Steve Jobs s iPhonem. A tomu uvěřili i lidé kolem ní.
Nyní Holmesové hrozí až dvacet let za mřížemi, i když rozsudek nakonec nejspíš bude mírnější. Vynesení rozsudku je nicméně složitý a časově náročný proces, upozorňuje Wall Street Journal, a tak si Holmesová na vězení ještě chvíli počká. Navíc se předpokládá, že se odvolá.
