Elizabeth Holmesová během projevu na Fortune Global Foru v San Franciscu (listopad 2015) | foto: Profimedia.cz

Strach z odběrů krve dostal Holmesovou na vrchol. Teď z něj může spadnout

  • 30
Na začátku byl obyčejný strach z injekční stříkačky a odběrů krve. Pak už jen nápad a hledání cesty, jak to celé dělat bez bolesti. A navíc levněji. Američanku Elizabeth Holmesovou, která ve středu oslaví své dvaatřicáté narozeniny, tenhle nápad dostal mezi dolarové miliardáře. Nakonec se však možná ukáže, že jde o skandál "velký jako Volkswagen".

Dlouho to vypadalo, že svět získal v blonďaté krásce s černým rolákem nového Steva Jobse. Vizionářku, která se nebojí posouvat hranice a jde tvrdě za svým cílem. Rodačka z Washingtonu zanechala stejně jako „jablečný mág“ studia na univerzitě, aby se mohla naplno pustit do vlastního byznysu.

Když jí bylo devatenáct, založila vlastní start-up Theranos. A začala rozvíjet technologii laboratorních rozborů, k nimž by stačila kapka krve odebraná ze špičky prstu. „Mám strach z jehel, je to jediná věc, která mě opravdu děsí,“ prohlašuje Holmesová.

Stačí kapka krve...

Při srovnání s klasickými odběry je její metoda nejen méně bolestná. Ale i rychlejší - žádné zdlouhavé čekání, výsledky přijdou druhý den ráno na e-mail - a levnější. Většina ze zhruba 250 testů, které Theranos nabízí, vyjde na méně než deset dolarů. A pokud by se testy prováděly jen v laboratořích Theranosu, ušetřil by americký zdravotní systém v následující dekádě 200 miliard dolarů, tvrdí Holmesová.

Škála toho, co Theranos nabízí, je přitom obrovská. Z kapky krve lze provádět stovky různých testů - od těch standardních, jako je určení hodnoty cholesterolu, až po sofistikované genetické analýzy. Kapka krve, která otevře cestu poznání lidského „vnitřku“. Jen v USA má Holmesová na své jméno zhruba dvacítku patentů, v cizině další sedmdesátku. A u další stovky figuruje jako spoluautorka vynálezu.

Právě proto tahle metoda oslovila mnoho investorů, do byznysu Theranosu vložili stovky milionů dolarů i takoví giganti jako třeba softwarová firma Oracle. Bezbolestnou metodu odběrů krve nabízela Holmesová nejprve zhruba ve 40 wellness center po celých Státech, loni však pronikla i do mamutího řetězce lékáren Walgreens.

Až potud samé úspěchy, díky nimž se Holmesová loni poprvé probojovala do žebříčku největších boháčů planety časopisu Forbes. Stala se nejmladší miliardářkou, která své bohatství nenabyla v dědictví, ale vlastním přičiněním. V seznamu jí připadla 360. příčka s odhadovaným jměním 4,5 miliardy dolarů (tedy zhruba 110 miliard korun). To je, pro srovnání, víc než polovina majetku nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

...jen je třeba ji zředit

Jenže loni na podzim začaly do amerických médií prosakovat zprávy, že výsledky testů z laboratoří Theranosu nemusejí odpovídat skutečnosti. Menší vzorky krve se musely rozřeďovat, aby dostaly objemnější vzorky, což způsobovalo chyby v přesnosti testování. Problém je i v tom, že firma dlouho fungovala v režimu naprostého utajení, aby její - údajně revoluční - postupy neokoukala konkurence.

Jenže Wall Street Journal navíc v říjnu přišel s tvrzením, že technologie v laboratořích nejsou ničím výjimečným, že zkrátka používají stejné - konvenční - přístroje od Siemensu jako všichni ostatní. A tento týden přinesl stejný list informaci, že inspektoři z amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv objevili v laboratoři v Newarku závažné nedostatky.

O co přesně jde, by mělo vyjít na veřejnost během několika dní. Vládní Centrum pro zdravotní programy Medicare & Medicaid nicméně už prohlásilo, že praktiky v této kalifornské laboratoři představují „bezprostřední ohrožení zdraví a bezpečnosti pacientů“. Na což Theranos reagoval tím, že ji dočasně uzavře, dokud nebude jasno.

A Holmesová? „To vše je jen důsledek toho, když pracujete na převratných změnách. Nejprve si o vás všichni myslí, že jste blázen a bojují proti vám, ale pak rázem změníte svět,“ prohlásila v rozhovoru pro televizi CNBC.

Pochybnosti nicméně vzbuzuje i složení představenstva Theranosu, který aktuálně zaměstnává tisícovku lidí. Je v něm podezřele málo lékařů či lidí, kteří by se zabývali výzkumem v oblasti medicíny.

Za to v něm figurují matematici, věhlasní právníci či vysloužilí vojáci a politici. Například někdejší ministr zahraničí Henry Kissinger či William Perry, který zastával post ministr obrany v Clintonově administrativě.