Pro majitele aténské restaurace Christose Kapetanakise byl nájem vždy vysoký, nyní mu ale víc než kdy dřív rostoucí účty za elektřinu snižují zisky a nutí ho zvyšovat ceny. Kapetanakis platí za elektřinu až 3 800 eur (95 440 korun) měsíčně, což je v porovnání s rokem 2022 o 40 procent více. „Náklady na elektřinu dříve tvořily tři procenta mého měsíčního obratu, nyní je to spíše patnáct procent,“ řekl.
„Neustálé zvyšování cen, zejména v odvětví cestovního ruchu povede k tomu, že Řecko se stane méně konkurenceschopným ve srovnání s ostatními středomořskými zeměmi,“ dodal pro agenturu Reuters.
Kogenerace má pomoci při odklonu od uhlí, podpora vyjde na 75 miliard |
Potíže jako má Kapetanakis rezonují celou Evropou od té doby, co válka na Ukrajině přerušila dodávky ruského plynu do Evropy a donutila země jako Řecko hledat dražší alternativy. Jihovýchodní Evropa však dopady pocítila mnohem více než severozápad. Podle odborníků se potíže s příchodem zimy prohloubí a budou mít dopad na hospodářský růst.
Nejvyšší ceny byly v Řecku
Velkoobchodní ceny elektřiny v Řecku a Itálii byly v srpnu dvanáctkrát vyšší než v severských zemích a překonaly i úrovně v ostatních jihoevropských zemích, které zažívaly horké počasí. Od roku 2021 Řecko vydalo 11 miliard eur (276 miliard korun) na energetické dotace, které měly ochránit zákazníky před drahotou. „V roce 2022 činily tyto výdaje 5,3 procenta HDP, což je zdaleka nejvíce v EU a dvojnásobek výdajů druhé Itálie,“ uvádí francouzská poradenská společnost Enerdata.
„Zvýšené ceny energií mají vždy negativní dopad na HDP,“ řekl Nikos Magginas, hlavní ekonom řecké národní banky. „Nepříznivě dopadají na spotřebu domácností a na strukturu nákladů v průmyslu, letecké a lodní dopravě.“
Nedostatek investic
Velká část kontrastu mezi jihovýchodní Evropou a jejími sousedy spočívá v investicích. Zatímco sever má elektrické a plynové vedení, které umožňuje snadný přenos energie mezi státy, a také silnou kombinaci obnovitelných zdrojů, většina jihovýchodní Evropy je roztříštěná a izolovaná.
„Jihovýchodní Evropa a Balkán postrádají elektrické propojení. Kdykoli je nedostatek elektřiny a výroba z obnovitelných zdrojů je nízká, mají problém s dovozem potřebných objemů,“ uvedl Henning Gloystein, vedoucí oddělení energetiky, klimatu a zdrojů ve společnosti Eurasia Group.
Spotřeba elektřiny roste. Technologický průmysl proto sází na jadernou energii |
Velká část Balkánu je do značné míry závislá na fosilních palivech a regionální energetický systém je slabý. Loni v červnu postihl výpadek elektřiny Černou Horu, Bosnu, Albánii a Chorvatsko, když byla síť během vlny veder přetížena potřebami klimatizace. Poté, co loni v létě prudce vzrostly ceny elektřiny v Řecku, napsal premiér Kyriakos Mitsotakis Evropské komisi dopis, v němž požadoval řešení nepřijatelných rozdílů v cenách elektřiny v celé Evropě.
Bez dostatečné přeshraniční integrace nebo skladování je také někdy na jednom trhu příliš mnoho energie, což nutí výrobce omezovat dodávky. „Pokud je cílem snížit ceny, nejjednodušší způsob, jak toho dosáhnout, je zvýšit penetraci obnovitelných zdrojů nebo jaderné energie,“ řekl Fabian Ronningen, analytik poradenské společnosti Rystad Energy.
Začátkem prosince nesvítilo ani nefoukalo. A elektřina se pořádně prodražila |
Ačkoli Řecko nemá žádné jaderné elektrárny, generální tajemník ministerstva energetiky Aristotelis Aivaliotis je optimistický a upozorňuje, že výroba z obnovitelných zdrojů roste, letos budou spuštěny dvě nové plynové elektrárny a do roku 2028 budou vybudována bateriová úložiště. Plánuje se také modernizace energetického propojení s Itálií, Albánií a Tureckem do roku 2031 za přibližně 750 milionů eur (18,8 miliardy korun).
„Velkoobchodní ceny budou postupně klesat a to se v určitém okamžiku určitě promítne do cen pro spotřebitele,“ uzavřel Aivaliotis pro agenturu Reuters.
