Ekonomové: Evropa prodělá tak jako tak, Řecku by ale pomoci měla

Evropa je v pasti. Řecko potřebuje akutní pomoc, jinak v polovině července, kdy mu dojde hotovost, vykrvácí. Všem je ale jasné, že kdo zemi půjčí, část peněz už neuvidí. Rozhodovat se tak o tom, zda zemi půjčit, či ne, je velmi těžké. Tuzemští ekonomové se však spíš přiklánějí názoru, že země další peníze získat má. Musí ale ukázat, že je připravena tvrdě šetřit.

Pokud Řecko nedostane další peníze, zbankrotuje. Eurozóna ale váže uvolnění další půjčky právě na schválení přísných reforem, proti kterým se Řekové bouří. | foto: AP

Na první pohled by bylo nejlehčí se na Řecko "vykašlat" a víc ho nesanovat. Problém je ale v tom, že když Evropská unie hodí přes palubu jednoho svého člena, ztratí jednak morální kredit, a ani na tom příliš nevydělá.

Česko by se mohlo na pomoci Řecku podílet zárukami až 3,5 miliardy

"Kdyby se Řecku pomoc neposkytla, může to nadělat více škody na trzích, než když bude úvěr rozšířen. Pokud by země Evropy řekly Řecku, že další peníze nedostane, v  tu chvíli by euro začalo výrazně padat a výprodej by se nevyhnul ani středoevropským měnám. Stávající dluhopisy by se staly bezcennými a vlna nedůvěry by se přehnala celým finančním světem," upozorňuje analytik finanční skupiny Citfin Tomáš Volf.

Podle něj tak Evropa nemá příliš na vybranou, zda úvěr poskytne, či ne. Musí ale Řekům nastavit jasný plán reforem a neustále kontrolovat jejich dodržování.

O tento tlak se nyní snaží, a právě proto eurozóna zatím nerozhodla o uvolnění 12 miliard eur, což je část loni dohodnuté půjčky ve výši 110 miliard eur. Čeká na to, zda řecký parlament vyjádří důvěru obměněné vládě premiéra Jorga Papandrea a schválí úsporný balík, který podle průzkumu odmítá skoro polovina Řeků a hromadně se proti němu bouří.

Na bezpodmínečné přijetí reforem poukazuje i analytik ČSOB Petr Dufek, bez nich by další pomoc neměla smysl. "Řecko potřebuje v první řadě jasné a tvrdé reformy, které přesvědčí investory i domácí obyvatelstvo, že všechna ta aktivita vůbec má smysl," uvedl.

Že EU spolu s MMF bude nucena vyplatit další díl půjčky, je přesvědčen také hlavní ekonom UniCredit Bank. "Poskytnout Řecku další tranši je zřejmě nutné. Jinak by nemohlo splatit dluhopisy splatné v nejbližších měsících a co by následovalo, by nebyla restrukturalizace, ale neřízený bankrot," říká Pavel Sobíšek.

Restrukturalizace dluhů nastane, ať se jí říká, jak chce

Další tranše by měla Řecku vystačit do září. Podle Sobíška je nyní třeba mluvit o tom, jak se dál budou financovat řecké potřeby. Podle něj je dohoda o odložení splatnosti či odpuštění některých dluhů nevyhnutelná. "Je čím dál jasnější, že taková pomoc bude mít formu restrukturalizace dluhu, ať už se tak bude nazývat, nebo nebude," uvedl Sobíšek.

Dopad bankrotu Řecka na ČR

Pokud dojde k restrukturalizaci řeckých dluhů, pocítí to banky, které se angažovaly v řecké ekonomice. Kvůli vlastnictví řeckých státních dluhopisů už mají ohrožený rating tři hlavní francouzské banky BNP, Société Générale a Crédit Agricole. Německé banky jsou však podle odhadů "namočeny" v Řecku ještě víc. Pokud by se dostaly kvůli Řecku do potíží, ovlivní to růst německé ekonomiky, což dopadne i na Česko, které je s Německem úzce obchodně propojeno.

Také hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš s budoucí restrukturalizací dluhů i nesplacením půjček počítá. Další úvěr, který má být ještě větší než loňský, však podle něj smysl i tak má. "Především proto, že v tuto chvíli Evropa nemá připravený plán na řízenou restrukturalizaci a ostatní země na periferiích eurozóny by v případě finanční nákazy byly hodně zranitelné. V roce 2013 již může být Španělsko, Irsko a Portugalsko ve výrazně lepší situaci," vysvětluje Bureš.

Podle Jana Jedličky, analytika EU Office České spořitelny, je však právě tento stav řeckých financí, kdy je všem jasné, že k restrukturalizaci dluhů dřív či později dojde, jasným ukazatelem další pomoc neposkytovat. "Dodatečné záchranné balíčky by Řecku již neměly být poskytnuty, čistějším řešením je právě restrukturalizace řeckého veřejného dluhu," uvedl Jedlička.

Ušetřené peníze by pak měly podle něj být investovány do posílení kapitálové vybavenosti těch evropských bank, které se jako největší řečtí věřitelé mohou dostat do významných finančních problémů.

Poskytovat další peníze Řecku není rozumné ani podle hlavního ekonoma společnosti Atlantik finanční trhy. "Ekonomicky je nová půjčka vyhazování peněz oknem," uvedl Petr Sklenář. Podle něj musí Řecko vedle přísných reforem a prodeje majetku hlavně obnovit svou konkurenceschopnost, tedy snížit vysoké mzdy, které za posledních deset let stouply o 40 procent nad produktivitu práce.

Podle Sklenáře by také bylo pro Řecko lepší, kdyby mělo vlastní měnu namísto eura.