Ceny ropy a plynu na světových trzích rostou, a to mimo jiné i kvůli opakovaným útokům na ropnou a plynovou infrastrukturu na Blízkém východě. V pondělí dopoledne se barel severomořské ropy Brent obchodoval zhruba za 110 dolarů. Nejvýrazněji se dotknou jednotlivých ekonomik právě rostoucí ceny energií, upozorňuje agentura Reuters.
V Evropě se na nejčernější scénáře připravuje průmyslově orientované Německo. Pro firmy jsou totiž nízké ceny energií jedním z pilířů jejich konkurenceschopnosti. Pokud budou ceny dál růst, mohou o tuto výhodu přijít a export by mohl citelně oslabit.
Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme elektrárny, zuří Trump. Írán hrozí blokádou |
O mnoho lépe na tom nemusí být ani Itálie, jejíž ekonomika rovněž silně stojí na průmyslu. Vývoj cen zemního plynu ale s velkými obavami sleduje i Velké Británie. Jelikož již několik týdnů rostou, začíná se Spojeném království začíná mluvit o zvyšování úrokových sazeb.
V Egyptě se obávají úbytku turistů
V Africe se důsledků válečného konfliktu obávají především v Egyptě. Vedle rostoucích cen potravin a energií se začíná mluvit i o oslabení cestovního ruchu. Ekonomika je přitom na příjmech z turismu závislá a situaci dále zhoršuje oslabující měna, která prodražuje splácení nakumulovaného zahraničního dluhu.
Co si myslí Američané o válce s Íránem. Strach z jaderné války přiznává většina |
V Turecku se obávají především možné migrační vlny, země totiž s Íránem přímo sousedí. Ekonomické důsledky konfliktu ale budou citelné i zde. Tamní centrální banka už zastavila několik měsíců trvající cyklus snižování úrokových sazeb a zahájila intervence na podporu domácí měny.
Na Srí Lance započal přídělový systém paliv
V Asii jsou důsledky konfliktu patrné například na Srí Lance, kde už omezili provoz některých škol, veřejných institucí i dopravy. Země zavádí přídělový systém na pohonné hmoty a státní zaměstnanci mají pravidelně každý týden jeden den volna, aby se snížila spotřeba energií. Podobná opatření přijímá i Pákistán.
„Dvojí metr Evropy, jen hraje hry, ale to se jí vrátí.“ Izraelce zklamal přístup k Íránu |
Na současnou situaci doplácí i Japonsko, které je z 95 procent závislé na dodávkách ropy z Blízkého východu. Většina dodávek tedy prochází blokovaným Hormuzským průlivem. I zde se proto hovoří o růstu inflace. Přitom právě Japonsko je v posledních létech známé tím, že spotřebitelské ceny skoro nerostou.
Obrovská závislost na dovozu paliv z Blízkého východu je příznačná také pro Indii. Ekonomové již snižují odhady indického hospodářského růstu pro letošní rok a měna oslabuje k rekordně nízkým hodnotám.
Ztráty sčítají i země Perského zálivu
Důsledky konfliktu s Íránem mohou tvrdě zasáhnout státy Perského zálivu. Ekonomiky Saúdské Arábie, Kuvajtu, Kataru nebo Spojených arabských emirátů by mohly zažít největší propad za posledních třicet let. Současná válka by pro ně mohla znamenat ještě vážnější hospodářský otřes než globální finanční krize v roce 2008 nebo nedávná pandemie.
Pokud by se boje protáhly do konce letošního dubna, nejtvrdší důsledky by pocítily především Katar a Kuvajt. Podle analýzy ekonoma Farouka Soussy z investiční banky Goldman Sachs by v takovém případě mohl hrubý domácí produkt obou zemí letos klesnout až o 14 procent.
„Pro země Perského zálivu může být současná válka více problematická než pandemie covidu. Až se situace v regionu uklidní, státy se opět postaví na nohy. Nějakou dobu to však potrvá. Je zároveň otázka, jestli se zemím podaří opět plně obnovit důvěru investorů a firem. To ukáže až čas,“ prohlásil pro Bloomberg analytik Soussa.
Válka na Blízkém východě komplikuje i dodávky léků, Česko má zásobu |
Hospodářství Saúdské Arábie mohlo letos oslabit zhruba o tři procenta. Spojené arabské emiráty by pak v případě, že by se válka protáhla do konce dubna, mohly čelit přibližně pětiprocentnímu poklesu ekonomiky, uzavírá agentura Reuters.
