Produktivita práce ve vyspělých ekonomikách stagnuje už od globální finanční krize v roce 2008. I proto mnozí ekonomové s velkými očekáváními sledují nástup umělé inteligence, která by tento trend mohla zvrátit. Díky AI by zaměstnanci měli zvládat své úkoly výrazně rychleji a efektivněji, což by se mohlo pozitivně promítnout do růstu výkonnosti ekonomik a zmírnit dopady vysokého zadlužení, píše agentura Reuters.
Trhy letos zmítá velká nervozita. Investoři se obávají zejména umělé inteligence |
„Rostoucí produktivita dokáže výrazně zlepšit celkovou dynamiku veřejných financí,“ tvrdí ekonomka Idanna Appiová, která působí ve společnosti First Eagle Investment Management. Pro agenturu Reuters také dodala, že pouze růst produktivity dluhové problémy zcela nevyřeší.
Zadlužení klesnout může, ale jen částečně
Z makroekonomického pohledu bude klíčové, jak se k nástupu umělé inteligence postaví firmy. Zda díky ní dosáhnou vyšších zisků a zda budou ochotné část těchto zisků promítnout i do růstu mezd. Stejně důležité bude, jak vlády přistoupí k veřejným výdajům, které po pandemii covidu ve většině zemí výrazně vzrostly. Tlak na státní rozpočty přitom dál zvyšují náklady spojené s klimatickou změnou, rostoucí výdaje na obranu i stárnutí populace.
„Pokud by růst produktivity zároveň vedl ke zvýšení zaměstnanosti, mohl by se veřejný dluh členských zemí OECD do roku 2036 v průměru snížit asi o deset procentních bodů,“ uvedla zástupkyně ředitele pro hospodářskou politiku OECD Filiz Unsalová. Zadlužení by tak podle ní mohlo klesnout přibližně ze současných 110 na zhruba 100 procent HDP.
Chcete nového člověka? Dokažte, že jeho práci nezvládne AI, požadují firmy |
Růst produktivity by totiž měl v ideálním případě zvýšit rozpočtové příjmy. Pokud by ale rychlý rozvoj umělé inteligence vedl k tomu, že pracovní místa začnou spíše zanikat, její přínos pro veřejné rozpočty by mohl být výrazně menší. Ekonomové ale zároveň říkají, že pozitivní důsledky rozvoje AI budou v jednotlivých státech různé.
Důvodem je rozdílná struktura jednotlivých ekonomik. Největší přínos pro růst produktivity se zatím očekává především ve Spojených státech a ve Velké Británii. Například v Japonsku nebo Itálii by však mohl být tento efekt zhruba poloviční, mimo jiné proto, že tamní ekonomiky mají menší podíl odvětví, která mohou z rozvoje umělé inteligence výrazně těžit.
Sázka na AI koně
Americká centrální banka v současnosti počítá s tím, že průměrný růst ekonomiky bude do roku 2040 dosahovat zhruba dvou procent ročně. Stále častěji se ale objevují názory, že díky rozvoji umělé inteligence by mohl být ještě vyšší. „Myslím, že se můžeme bavit o třech procentech. Vyšší hospodářský růst by zároveň mohl zpomalit tempo zadlužování Spojených států. To by se na konci 30. let mohlo pohybovat kolem 120 procent HDP,“ uvedl analytik Kevin Khang z investiční společnosti Vanguard.
Z týdnů se staly hodiny. Umělá inteligence může nakopnout britskou ekonomiku |
Kent Smetters z univerzity Penn Wharton Budget Model ale naděje mírní. Tvrdí, že důsledky tak příznivé nebudou. Mimo jiné proto, že výdaje na sociální zabezpečení z americké státní kasy momentálně stojí asi za pětinou celkových federálních výdajů. Tyto výdaje jsou ale navázané na průměrné mzdy. Pokud by růst produktivity díky AI vedl k růstu mezd v soukromém sektoru, federální výdaje na sociální zabezpečení porostou rovněž, uzavírá Reuters.
