Domácnosti v Evropě se už od vypuknutí koronavirové pandemie musí potýkat s jedním problémem za druhým. Stále trvající ruská válka na Ukrajině, restriktivní měnová politika, energetická krize i obrovská inflační vlna, která se odrazila do cen zboží i služeb... Výrazněji se nepodařilo snížit rozdíly ani v příjmech domácností napříč evropskými státy, píše portál Euronews.
Vyplývá to z ukazatele mediánu ekvivalizovaného čistého příjmu umožňujícícho porovnávat úroveň příjmů mezi zeměmi po zohlednění velikosti domácností a zaplacených daní.
Německo odmítá navýšení rozpočtu EU, do evropské kasy přispívá nejvíce |
Podle tohoto ukazatele se v roce 2024 měly nejhůře domácnosti v Albánii. Tamní medián ekvivalizovaného čistého příjmu totiž dosáhl pouze na 3 075 eur, což je v přepočtu asi 77 tisíc korun. O mnoho lépe na tom loni nebyly ani domácnosti v Severní Makedonii (97 tisíc korun), Turecku (100 tisíc korun) anebo v Černé Hoře (107 tisíc korun).
Příliš dobře si nevedou Maďaři ani Slováci
V případě srovnání členských států Evropské unie se v pomyslném žebříčku na posledním místě umístila bulharská domácnost s 7 811 eury, což je zhruba 195 tisíc korun. O mnoho lépe na tom nebyly ty v Rumunsku (197 tisíc korun), Maďarsku (212 tisíc korun) či Slovensku (253 tisíc korun).
Česká republika se v rámci Evropské unie umístila 17. místě s 15 133 eury, což je v přepočtu přibližně 378 tisíc korun. Za sebou nechala domácnosti v Lotyšsku, Portugalsku, Chorvatsku, Litvě, Polsku a Řecku. Nejlépe se loni v absolutním vyjádření měly domácnosti v Lucembursku. Tamní medián ekvivalizovaného čistého příjmu totiž přeskočil hranici 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu korun).
Nespravedlivý systém dotací. Miliardy z EU měly v Česku pomoci, ale šíří nerovnost |
Průměr Evropské unie v roce 2024 činil 21 582 eur (zhruba 539 tisíc korun). „Loňské výsledky souvisí s historickým vývojem ekonomik, úrovní sociálních systémů i průmyslovou základnou,“ podotýká ekonom Stefano Filauro.
Aby medián ekvivalizovaného čistého příjmu zohledňoval i cenu zboží a služeb v dané zemi, je třeba tento ukazatel přepočítat na kupní sílu. V takovém případě se totiž rozdíly mezi všemi zeměmi výrazně zmenší.
Produktivita jako klíčový růstový faktor
V Albánii dosahuje medián ekvivalizovaného čistého příjmu v paritě kupní síly na 5 089 eur (asi 127 tisíc korun). Lépe na tom byla i Černá Hora s 7 309 eury (zhruba 182 tisíc korun) či Severní Makedonie s 7 609 eury (cca 190 tisíc korun).
Přepočet na kupní sílu výrazně ovlivnil i srovnání členských ekonomik EU. Nejhůře na tom byli Maďaři s 11 199 eury (279 tisíc korun), dále Slováci s 11 433 eury (asi 285 tisíc korun) a Řekové s 12 436 eury (zhruba 310 tisíc korun). Výrazně si polepšili naopak Bulhaři a Rumuni s 13 tisíci eury, což je asi 325 tisíc korun.
Francie odpálila rozpočtovou bombu. Zbytek Evropy k ní nevyhnutelně směřuje |
Česká republika si v této komparaci o jedno místo pohoršila a její medián ekvivalizovaného čistého příjmu loni po přepočtu na kupní sílu činil 16 972 eur (asi 425 tisíc korun). Lépe než Češi se v roce 2024 z tohoto pohledu měli Poláci, Chorvaté nebo Slovinci.
Zcela nejlépe z Evropské unie na tom byly domácnosti v Lucembursku (asi 934 tisíc korun), Rakousku (zhruba 743 tisíc korun) a Nizozemsku (asi 677 tisíc korun).
Analytička Giulia De Lazzariová z Mezinárodní organizace práce vidí souvislost s produktivitou. „V zemích s rozvinutým technologickým či finančním sektorem mohou tamní firmy vyplácet vyšší mzdy než tam, kde stále dominuje třeba zemědělství,“ uzavřela pro Euronews.
