1Do jaké míry ovlivní brexit tuzemské hospodářství?
Česká republika si v průběhu evropské integrace vybudovala na Británii silnou ekonomickou vazbu. Je pro ni čtvrtým největším exportním trhem, v roce 2015 byl objem vývozu 207 miliard korun (přehled o exportech najdete zde). Naopak britský dovoz tvoří jen 2 % veškerého dovozu do ČR. Případné problémy se vzájemnou obchodní výměnou by ohrozily dosavadní úspěchy českých exportérů, jejichž vývoz do Británie v posledních několika letech roste dvojciferným tempem.
Podle Raiffeisenbank bude přímý dopad na růst tuzemské ekonomiky v nejbližších dvou až třech letech jen velmi omezený v řádu pár desetin procentního bodu. Nepřímý dopad skrze naše klíčové obchodní partnery (především Německo a Francie) by však mohl být viditelnější. Pokud by brexit podlomil spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru v eurozóně, pak by česká ekonomika chtě nechtě čelila oslabení růstu. „Recese by nám ani v extrémním případě úplného výpadku obchodu s Británií ale nehrozila,“ tvrdí Raiffeisenbank.
Není důvod se ani obávat odchodu britských firem a jejich investic z ČR. Naopak některé firmy se mohou rozhodnout pro rozšíření svých aktivit nebo dokonce o přesunutí sídla do ČR, aby mohly využít volného přístupu na jednotný evropský trh.
2Změní ČNB politiku intervencí vůči silné koruně?
Brexit může podle analytiků způsobit posunutí konce režimu devizových intervencí nejméně do konce roku 2017. V případě vyhrocení situace na finančních trzích nevylučují do budoucna ani další oslabení koruny centrální bankou. Důvodem takových kroků by byl tlak na nižší inflaci kvůli zpomalení ekonomického růstu a nejistotě, která by bránila většímu růstu mezd. Dalším důvodem může být i snaha poskytnout exportérům stabilní kurz koruny.
Evropské akcie prudce oslabují. Pražská burza hlásí propad o 9,51 procenta |
„V tuto chvíli se zdá posunutí kurzového závazku na celý rok 2017 relativně pravděpodobné,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Brexit totiž podle něj znamená protiinflační riziko kvůli zpomalení ekonomického růstu i vývoji cen ropy, které na výsledek referenda reagovaly pětiprocentním poklesem. „ČNB tak může mít motivaci dále odkládat kurzový závazek nejen kvůli nižší inflaci, ale také aby exportérům poskytla kurzovou jistou a zmírnila tak nepříznivé důsledky zpomalující zahraniční poptávky,“ dodal.
I podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala roste pravděpodobnost, že ČNB odloží konec režimu kurzového závazku až do roku 2018 kvůli horšímu inflačnímu vývoji a uvolňování měnové politiky jiných světových centrálních bank. Zároveň v případě hrozící deflace nevyloučil ani oslabení koruny centrální bankou až na 29 korun za euro.
2Ovlivní brexit tuzemské úrokové sazby?
Finanční trhy kvůli efektům brexitu opět očekávají snížení sazeb České národní banky do záporných hodnot. Do konce roku trhy předpokládají, že sazby klesnou na -0,1 % oproti 0,05 % v současnosti.
Blogeři o brexituReakce blogerů iDNES.cz na výsledek britského referenda najdete zde. |
Někteří ekonomové to ale zpochybňují. „Tento krok není pravděpodobný. Zpomalení ekonomiky kvůli brexitu jde naopak proti myšlence negativních sazeb. Ty by totiž byly nástrojem pro obranu kurzového závazku kvůli možným spekulacím, které jsou nyní méně pravděpodobné (poklesne tlak na posilování koruny),“ myslí si ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
3Promítne se brexit do světových úrokových sazeb?
Vysoká nejistota vyvolaná brexitem zvyšuje pravděpodobnost, že Evropská centrální banka natáhne tisk peněz a zvýší jeho objem na jednom z nejbližších zasedání. Také britská Bank of England podle Tomáše Menčíka ze společnosti Cyrrus pravděpodobně sníží úrokové sazby a rozšíří objem programu kvantitativního uvolňování.
Růst amerických sazeb se zatím zřejmě konat nebude s cílem zvýšit likviditu a omezit paniku investorů. „S ohledem na posílení dolaru a vzniklé nejistotě na globálním finančním trhu v USA velmi pravděpodobně dojde k odkladu zvyšování úrokových sazeb,“ konstatuje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Tusk je zklamaný, Mach se raduje:
4Jaký bude dopad na britskou měnu a ekonomiku?
Obchodní vazby mezi EU a Velkou Británií jsou silně provázané. Ostrovní země vyváží do zemí EU 51,4 % svého zboží. Proto se dá očekávat, že reakce na brexit bude silná. Podle analýzy Raiffeisenbank britská libra ztratí vůči dolaru asi pětinu své hodnoty a britské hospodářství bezprostředně zpomalí o 0,1 až 0,2 procentního bodu.
Jen maloobchodní tržby utrpí podle prognózy společnosti Economist Intelligence Unit v příštím roce 3procentní pokles. Negativní impuls se totiž bude podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška šířit odkládáním investic a dlouhodobé spotřeby v důsledku nejistoty, k čemuž částečně již docházelo s předstihem. Zdraží také dluhové financování včetně úvěrů pro britské podnikatelské subjekty tím, jak budou investoři a banky požadovat zvýšenou prémii za nejistotu.
KOMENTÁŘ: Britové mají na výběr šest scénářů, ale nezmění se |
„V horizontu dvou až tří let lze skutečně očekávat ekonomické problémy, související s následky odchodu z EU. Britové jsou odolný národ, který krátkodobé „utažení opasků“ vydrží. V dlouhodobém horizontu se ale UK v dnešním globalizovaném světě neztratí,“ míní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
Posílení orientace na Commonwealth, který dnes sdružuje na základě dobrovolné spolupráce více než 50 zemí s více než dvěma miliardami obyvatel a s mladší demografickou strukturou než má Evropa, podle Zamrazilové otevírá potenciál pro britské zboží a služby, především finanční.
Zastánci brexitu tvrdí, že z dlouhodobého hlediska v britské ekonomice převáží výhoda z titulu slabší měny. „Osobně ale vidím tento vliv jako velmi omezený kvůli mizivému významu exportu obchodovatelného zboží z Británie,“ míní Sobíšek.
5Jak bude Británie fungovat na světových trzích?
Podle společnosti Cyrrus bude mít Británie v případě vystoupení z EU čtyři možnosti:
A. Norský model – minimalizuje ekonomické náklady, avšak nevyvázal by Británii z povinnosti platit příspěvky do EU (cca 80 % stávající výše). Museli by implementovat evropskou legislativu v mnoha oblastech bez možnosti účastnit se hlasování. Volný trh s EU by byl nadále zachován.
B. Švýcarský model – vyjednání bilaterálních dohod s EU. Přispívali by zhruba 40 % stávajících poplatků a využívali by výhod jednotného trhu zboží a volného pohybu osob. To se netýká služeb, které jsou v případě Británie stěžejním exportním artiklem. Postižen by byl hlavně finanční sektor.
C. Vstup do organizace EFTA – zahrnuje volný obchod se zbožím s EU bez nutnosti přispívat do jejího rozpočtu. Tato cesta by znamenala omezení volného pohybu osob a výrazné potlačení přílivu imigrantů do země. Komplikované vyjednávání bilaterálních smluv by ochromilo britský růst.
D. Úplné osamostatnění na úroveň člena Světové obchodní organizace – vysoká úroveň suverenity země za cenu separace Velké Británie na světových trzích. Toto je nejradikálnější varianta Brexitu, která by přinesla kýžené benefity za cenu ekonomické izolace.
Ekonom Aleš Michl hovoří v komentáři pro iDNES.cz o šesti variantách dalšího vývoje - více čtěte zde.
Evropská unie zemřela, raduje se Farage:
6Pocítí brexit cizinci, kteří se do Británie vydali za prací?
Mezi 2,9 miliony zahraničních pracovníků ve Velké Británii, kteří mohou mezi členskými zeměmi EU volně cestovat za prací, teď panuje velká nejistota. Proto řada zahraničních zaměstnanců začala narychlo žádat o britské občanství. Počet žádostí letos meziročně vzrostl o 50 %.
„O práci by mohli přijít nebo by mohli být přesunuti do jiných zemí EU zaměstnanci finančního sektoru, ve kterém by pravděpodobně ve Velké Británii nezůstal stát kámen na kameni,“ domnívá se analytik Cyrrusu Tomáš Menčík. Tradičně silný finanční sektor totiž těžil v Británii z tzv. evropské licence, kdy instituce licencovaná v jednom z členských států může nabízet služby v celé Unii. „Britské pobočky amerických investičních bank generovaly 80–100 procent celkových příjmů z Evropy. Odhady dopadu na zaměstnanost se pohybují v desítkách až stovkách tisíc míst. Například jen banka J. P. Morgan mluví o čtyřech tisících míst, tedy čtvrtině svých britských zaměstnanců,“ upozorňuje Aleš Prandstetter z ČSOB Asset Managementu
Přístup na britský pracovní trh bude důležitý nejen pro řadu nových členských zemí, ale i pro Jihoevropany, kteří na ostrovy zamířili kvůli vysoké domácí nezaměstnanosti. „Případný návrat lidí z Británie může nepříznivě ovlivnit domácí trhy práce a také rozpočtový schodek,“ dodal Prandstetter.
