ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Kvůli nesprávné recyklaci elektroniky se vyhazují drahé kovy za miliardy

  • 32
Environmentální i zdravotní rizika, plýtvání, problém pro budoucí generace. Svět produkuje čím dál více elektronického odpadu. Podle zprávy OSN v roce 2019 vyprodukoval rekordních 53,6 milionů tun odpadu. Na každého člověka na zemi tak vychází zhruba 7 kilogramů elektronického odpadu ročně.

Bohužel většina tohoto odpadu se nezrecyklovala, bez využití tak skončily drahé kovy za miliardy, jako je zlato, stříbro či měď. Kovy se přitom daly využít při výrobě nových spotřebičů. Za posledních pět let se objem elektronického odpadu zvýšil o pětinu. 

Zpráva Univerzity OSN, Institutu OSN pro vzdělávání a výzkum, Mezinárodní telekomunikační unie a Mezinárodní asociace pevného odpadu ISWA předpokládá, že množství elektronického odpadu vzroste do deseti let na 74 milionů tun, píše Deutsche Welle.

„V mnoha zemích po celém světě sílí střední třída a roste u ní poptávka po nových produktech,“ uvedl ředitel programu pro udržitelnou spotřebu na Univerzitě OSN Rüdiger Kühr. Podle něj v budoucnu může nastat problém se stále větším množstvím elektromobilů a elektrokol.

Podle odborníků se pouze méně než pětina veškerého elektronického odpadu recyklovala. „Množství tohoto odpadu roste v posledních pěti letech třikrát rychleji než světová populace a o třináct procent rychleji než světový hrubý domácí produkt,“ upozornil Antonis Mavropoulos, prezident Mezinárodní asociace pevného odpadu (ISWA).

Odborníci poukazují na to, že po zvýšení recyklace drahých kovů by bylo možné snížit emise skleníkových plynů, které vznikají při jejich těžbě a následném zpracování.

Kromě drahých kovů elektronický odpad obsahuje i toxické látky. Jejich nesprávná likvidace může vést k vážným zdravotním problémům. „Nesprávná likvidace elektronického odpadu je nebezpečí, které tiše ovlivňuje naše zdraví i zdraví budoucích generací. Kvůli vlivům životního prostředí umírá každé čtvrté dítě,“ tvrdí Maria Neirová ze Světové zdravotnické organizace. „Pokud by se přijala patřičná opatření, mohly by se zachránit další děti,“ dodala.

Odpad nejvíce znovu využívá Evropa

I když většina elektronického odpadu v roce 2019 pocházela z Asie, Evropa vévodí žebříčku, který hodnotí objem odpadu na jednoho člověka. Na každého obyvatele Evropy připadlo v roce 2019 celkem 16,2 kilogramu elektronického odpadu, na druhé straně však Evropa nejvíce odpad nejvíce znovu využívá. Recyklovala 42,5 procenta elektronického odpadu, i tak je to ovšem pod 65procentním cílem. Druhým kontinentem, který nejvíce recykluje, je Asie. Ta znovu zpracuje 11,7 procent odpadu.

Autoři studie také předestřeli, jak by se v budoucnu mohlo zabránit zbytečné likvidaci elektronického odpadu bez dalšího využití. „Lidé by kupovali pouze služby. Zařízení a přístroje by byly stále majetkem výrobců. Měli by tak motivaci k tomu, aby výrobky navrhovaly tak, aby šly snadněji opravit a recyklovat,“ vysvětluje Kühr.