„Lidé si duty-free shopy většinou spojují s parfémy, čokoládami a alkoholem, ale je v nich dostání mnoho dalších věcí, jejichž ceny mohou být výhodné,“ říká Becky Blaineová, redaktorka časopisu The Points Guy. Ten v roce 2019 porovnával ceny třinácti položek v 50 duty free obchodech ve srovnání s kamennými prodejnami v té které zemi, píše list The Washington Post.
Pro spotřebitele, kteří pozorně srovnávají ceny, byly nejlepší bezcelní nákupy v Kuala Lumpuru v Malajsii, Singapuru a na ostrově Grand Cayman. Nejdražší byly naopak v Sydney, na Santorini v Řecku a ve švýcarském Curychu.
Duty free na letišti by měl provozovat Lagardére, zaplatit má 8 miliard |
„Vyzkoušeli jsme několik evropských letišť a viděli jsme ohromující rozdíly v cenách alkoholu,“ říká Blaineová. Například v bezcelním obchodě na letišti Madrid-Barajas stála litrová láhev Jack Daniel’s Old No. 7 Tennessee Whiskey 26,72 dolarů. V Londýně byla toho času cena za stejnou láhev o třetinu dražší.
Kosmetiku se podle časopisu vyplatí nakupovat v Londýně, Dubaji nebo Vídni, za cenově nejdostupnějšími vůněmi je třeba vydat se do Madridu, Porta nebo Londýna.
Nejlepší ceny tabáku najdou zákazníci v Singapuru, Hongkongu anebo Bangkoku. Největší rozdíly v cenách se však objevily u cigaret. „V některých zemích je tabák tak silně zdaněný, že nákup cigaret v bezcelním obchodě na letišti může být často jednou z nejvýhodnějších nabídek,“ říká Becky Blaineová.
Od nápadu k realizaci
První bezcelní obchod na letišti otevřel irský vizionář Brendan O’Regan. Přišel s nápadem prodávat cestujícím zboží bez daně na letišti v irském Shannonu, zatímco jejich transatlantická letadla doplňovala palivo. V prvním duty-free kiosku, který byl otevřen v roce 1947, se tehdy prodávala irská whisky a další místní suvenýry.
„Úřady tomuto podniku udělily výjimku z místních daní na různé výrobky,“ říká autor cestopisů Scott Laird. Mohli tehdy prodávat více, protože kvůli chybějící dani nabízeli tyto výrobky levněji. „A to se ujalo,“ dodává autor.
Podle posledních veřejně dostupných údajů Světové rady pro bezcelní prodej (Duty Free World Council), skupiny na podporu tohoto odvětví, je nyní bezcelní prodej celosvětovým kolosem, jehož hodnota v roce 2019 dosáhla 86 miliard dolarů (1,8 bilionu Kč). Letištní prodejny po celém světě od Detroitu až po Dubaj zásobují své regály jak mezinárodními značkami, tak i zbožím mnoha domácích společností.
Co je bezcelní nakupování?
V bezcelních obchodech se prodávají produkty osvobozené od daní a poplatků včetně místní a státní daně, daně z přidané hodnoty (DPH) a dovozního cla. Co vidíte, to platíte. Obchody se obvykle nacházejí na místech bez státní příslušnosti, jako jsou pohraniční oblasti, letištní terminály (po bezpečnostní kontrole) anebo výletní lodě.
Obchody na palubě lodí jsou v mezinárodních vodách také obvykle osvobozeny od daní a cel, zatímco v přístavech zůstávají zavřené. „Když opouštíte zemi, ocitnete se v této nezdaněné oblasti,“ říká Laird.
V rámci nákupu se cestující vyhnou placení daní ze zboží výměnou za to, že ho na místě nespotřebují. Aby bylo zajištěno, že nakupující se zbožím opustí zemi, u pokladny zpravidla předkládají palubní vstupenku a cestovní pas. Jejich nákup obsluha zapečetí.
Kromě nakupování přímo na letišti umožňuje mnoho bezcelních společností, například Duty Free Americas a Shop Duty Free, cestujícím nakupovat výrobky i online, často s velkou slevou. Tato služba je k dispozici nejméně 24 hodin před odletem. Nakupující však musí opět sdělit své cestovní údaje, například číslo letu, a vyzvednout si zboží na letišti.
Jaké produkty jsou k mání?
V bezcelních prodejnách je na pultech sortiment výrobků, které jsou obvykle zatíženy vysokou daní, například alkohol, cigarety, kosmetika a luxusní oblečení a doplňky, včetně hodinek, kabelek anebo slunečních brýlí. Většina z nich prodává také čokoládu a jiné sladkosti a některé mají v nabídce místní suvenýry.
Výše úspory závisí na řadě proměnných, například na celkové přirážce zboží a na tom, zda je výrobek vyroben na místě nebo dovezen. Cena se může lišit podle státu, provincie, země, letiště nebo dokonce i terminálu. V Evropské unii se standardní DPH pro 27 členských zemí pohybuje v rozmezí od 8 do 27 procent, zahraniční návštěvníci však mohou na konci své cesty požádat o její vrácení. Podle internetových stránek francouzských mezinárodních letišť mohou zákazníci nakupující v bezcelních obchodech ušetřit v průměru 20 procent, což je výše DPH.
„Alkohol, tabák a kosmetika jsou obzvláště výhodné nákupy,“ říká Laird. Nedoporučil by však nakupovat alkohol ve Spojených státech, protože tamní daně jsou relativně nízké. „Pokud však cestujete na Tahiti, doporučuje tam koupit bezcelní alkohol, protože ceny na francouzském polynéském ostrově jsou velmi vysoké,“ dodává.
Letiště, které hýbe světem. Dubaj kraluje mezinárodní dopravě |
Laird také získal několik skvělých nabídek na kosmetiku. Při zpáteční cestě z novozélandského Aucklandu například objevil jedno ze svých oblíbených sér za cenu o 40 dolarů nižší, než kolik by za něj zaplatil doma v Dallasu.
Pokud se v nejbližší době zvýší náklady na výrobu, mohou podle Lairda společnosti zvýšit ceny. Bezcelní obchody by pak mohly vyšší ceny přenést na své zákazníky. „Duty-free bude pravděpodobně i nadále představovat pro spotřebitele úsporu nákladů,“ říká Laird. Ale maloobchodníci mají nyní prostor pro to, jak se budou na trhu chovat. „A to je faktor, který zatím neznáme,“ dodává.
Profesor Sanjay K. Dha z Boothovy obchodní školy chicagské univerzity říká, že letecké společnosti a letiště spoléhají na duty-free shopy, aby nalákaly cestující. Vyšší ceny v nich by mohly narušit jejich zákaznickou základnu, takže majitelé budou ohledně zdražování postupovat opatrně. „Ceny v bezcelních obchodech budou atraktivnější než ty, které byste zaplatili v místním obchodě,“ uzavírá Dhar podle The Wahington Post.
