Když se dvaatřicetiletá projektová manažerka Kendall McGillová loni na jaře rozhodla přerušit práci, nebyla podle svých slov na konci sil proto, že by se jí nechtělo pracovat. Američanka se dlouhodobě potýkala s napětím ve vztahu s nadřízenou a zároveň měla pocit, že na ni dopadla práce za dva lidi. Před pravidelnými schůzkami se šéfkou se musela uklidňovat hlubokým dýcháním u okna, píše agentura Bloomberg.
Stres v práci zažívá většina zaměstnanců a firmy to neřeší. Jaký to má dopad? |
„Do práce se nevrátím,“ popsala později moment, kdy si uvědomila, že už nemůže pokračovat. S potvrzením od terapeutky využila americký Zákon o rodinné a zdravotní dovolené (FMLA) z roku 1993, který zaměstnancům umožňuje čerpat volno z vážných rodinných či zdravotních důvodů. Šest týdnů nepracovala, mzdu jí částečně nahradilo krátkodobé pojištění pracovní neschopnosti. Čas trávila doma, s dítětem, kreslením a odpočinkem. Podle svých slov se jí podařilo vrátit a v práci vydržela ještě rok.
Dvanáctitýdenní pojistka před vyhořením
Podobných případů ve Spojených státech přibývá. Delší pracovní volno se sice už dříve využívalo například při léčbě poruch příjmu potravy, závislostí nebo při akutním riziku sebepoškození. Nyní ale roste počet žádostí spojených i s úzkostmi a depresí.
Podle květnového průzkumu právní kanceláře Littler Mendelson hlásí nárůst absencí či úprav pracovních podmínek kvůli duševnímu zdraví zhruba dvě třetiny amerických zaměstnavatelů. U velkých firem je to ještě více.
Není to plat ani šéf. Zaměstnance z firem vyhání méně nápadná věc |
Právník Jeff Nowak označuje vývoj za dlouhodobou změnu, ne za dozvuk pandemie. „Pracovní absence po covidu zůstaly trvale výš a v některých firmách se stávají vážnou provozní komplikací,“ vysvětlil. Zaměstnavatelé musí buď rychle najímat dočasné náhrady, nebo rozdělit práci mezi ostatní členy týmu. U psychických potíží navíc často chybí dlouhé plánování předem, jaké bývá například u rodičovské nebo mateřské dovolené.
Pro zaměstnance může být až dvanáctitýdenní volno zásadní jistotou. Terapeutka Bibhiam McKinneyová říká, že u části svých pacientů sama navrhuje, aby si o pracovní pauzu požádali. „Můžu říct, že sto procent lidí, které jsem viděla, si vzalo volno, protože to fakt potřebovali,“ uvedla.
Čas jsou peníze
Firmy však upozorňují na druhou stranu problému. Konzultantka Erin Cliffordová připouští, že lidé dnes lépe rozpoznávají, kdy už situaci nezvládají. „Po odchodu zaměstnance ale zůstává práce neudělaná,“ připomíná.
Společnost Gallup v dřívější analýze odhadlila cenu jednoho zameškaného pracovního dne u zaměstnance na plný úvazek na zhruba 340 dolarů (více než 7 tisíc korun). V celkovém součtu to podle něj v USA znamená desítky miliard dolarů ročně ve ztracené produktivitě.
Daň za šikovnost: Proč dnes vyhoří i ti, kteří práci zvládají s úsměvem |
K růstu zájmu o psychické zdraví přispěly i samotné společnosti. Během pandemie posilovaly programy zaměstnanecké podpory, nabízely poradenství, rozšiřovaly zdravotní benefity a opakovaly, že péče o duševní pohodu je legitimní součást pracovního života. V době nedostatku lidí na trhu práce jim vstřícnější přístup pomáhal udržet zaměstnance.
Dnes je situace jiná. Firmy častěji fungují s menšími týmy, kladou větší důraz na produktivitu a kvůli ekonomické nejistotě přehodnocují štědré benefity. „Velká část debat s mými klienty se nyní točí kolem pravidel pro dlouhodobé volno a toho, jak zvládat rostoucí počet žádostí,“ říká Sean Bell ze společnosti, která zaměstnavatelům poskytuje služby v oblasti duševního zdraví.
Obavy ze zneužití systému
K získání chráněného volna podle FMLA stačí potvrzení od zdravotníka. Některé telemedicínské služby však lákají na rychlé vystavení dokumentů za poplatek. Na sociálních sítích se objevují rady, jak volno využít k hledání nové práce. Odborníci ale upozorňují, že nejde o běžný scénář. Rizikem je spíše to, že podobné příklady zvyšují podezřívavost vůči lidem, kteří pomoc skutečně potřebují.
Syndrom nedělní úzkosti. Když je ještě víkend, ale hlava je už v práci |
Stigma podle zaměstnanců přetrvává i navzdory větší otevřenosti. Někteří pracovníci tvrdí, že byli krátce po návratu z volna propuštěni, a své případy řeší právní cestou. Americká pravidla sice zakazují trestat zaměstnance za samotné čerpání chráněného volna, zároveň ale firmám nebrání v ukončení pracovního poměru z jiných doložených důvodů.
Jednou z cest, jak tlak snížit, je podle odborníků zachytit problémy dřív. Část zaměstnavatelů proto rozšiřuje podpůrné programy o online terapii, textové poradenství nebo digitální kognitivně-behaviorální terapii. Některé firmy plánují i poradce přímo na pracovišti.
