Southampton patří k nejvytíženějším přístavům v Británii. Jen loni přes něj prošlo více než 2,5 milionu cestujících na výletních lodích, zároveň zde funguje rozsáhlá nákladní automobilová doprava. Vědci proto několik let porovnávali, jak jednotlivé druhy provozu ovlivňují složení vzduchu v okolí doků, píše The Guardian.
V okolí lodních terminálů vědci opakovaně zachytili ultrajemné částice obsahující vanad, nikl, kobalt a molybden. Jejich chemické složení se přitom lišilo od znečištění pocházejícího z jiných částí přístavu, což pomohlo určit jejich původ.
„Překvapilo mě, o kolik více vanadu a niklu obsahovaly částice spojené s výletními loděmi než ty od kontejnerových plavidel,“ uvedl pro The Guardian člen výzkumného týmu Nat Easton.
Námořní doprava produkuje miliardu tun oxidu uhličitého ročně. Jak z toho ven |
Podstatnou roli hraje také používané palivo. Vanad se při zpracování ropy koncentruje v těžších palivových složkách a při jejich spalování se může dostávat do výfukových plynů. Výzkumníci navíc zjistili, že jeho koncentrace ve vzduchu rostla s počtem výletních lodí v přístavu.
Problém nekončí po připlutí
Emise přitom nevznikají pouze během plavby. Výletní lodě potřebují velké množství energie i po zakotvení, například pro osvětlení, vytápění, ohřev vody nebo provoz kuchyní. Pokud nejsou připojené k elektřině ze břehu, energii dál vyrábějí vlastní motory nebo pomocné agregáty.
Neplujeme po přímce, plujeme s větrem. DHL začne přepravovat zboží na plachetnicích![]() |
Laboratorní testy následně ukázaly, že zachycené částice ovlivňovaly fungování plicních buněk. „Dokázaly ve větší míře vyvolat uvolňování signálů spojených se zánětem a zároveň snížit schopnost buněk bránit množení virů,“ uvedl vedoucí projektu Matthew Loxham.
Přístav v Southamptonu již část emisí omezuje pomocí napájení ze břehu. Lodě se po zakotvení mohou připojit k elektrické síti a vypnout vlastní motory, této možnosti však podle provozovatele využívá přibližně jen 15 procent výletních plavidel. Associated British Ports zároveň vyjádřila pochybnosti nad částí metodiky studie a upozornila, že některé závěry mohou být interpretovány až příliš jednoznačně.
Trajekty znečišťují evropská města více než auta, upozorňuje analýza![]() |
Přesný dopad na obyvatele okolních čtvrtí zatím znám není. Ultrajemné částice ani vanad se v Británii běžně nesledují, takže vědci nemají dostatek dat o tom, jak daleko se znečištění z přístavu šíří a jak vysoké koncentrace se dostávají do obydlených částí města, uzavírá The Guardian.




















