„Konflikt s účastí Íránu nevykazuje žádné známky uklidnění. Naopak se napětí v regionu rozšiřuje,“ uvedl pro Wall Street Journal analytik společnosti StoneX Matt Simpson. Podle něj útoky proíránských milicí v Iráku a narušení lodní dopravy v Rudém moři ze strany jemenských Húsíů zvyšují riziko širší destabilizace.
Trhy přitom reagují nejen růstem cen energií, ale i poklesem akcií. Hlavní indexy v Asii během posledních dní citelně oslabily a negativní sentiment se přelévá i do USA a Evropy. Investoři se začínají obávat, že konflikt nebude krátkodobý a jeho ekonomické důsledky budou hlubší, než se původně čekalo.
USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, varoval Trump |
Analytici Commerzbank upozorňují, že se mění samotný pohled trhu. „Dochází k posunu v narativu – od inflačního šoku způsobeného drahou ropou k obavám z dopadu dlouhodobého energetického šoku na růst a trh práce,“ uvedli ve své zprávě.
Největší ropný šok za desetiletí
Klíčovým problémem je situace v Hormuzském průlivu, kudy za běžných okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného plynu. Jeho uzavření představuje podle mnoha expertů největší narušení dodávek v moderní historii.
Podle odhadů chybí na trhu až 9 milionů barelů ropy denně – objem srovnatelný se spotřebou Británie, Francie, Německa, Španělska a Itálie dohromady. Výpadek se zatím částečně daří kompenzovat uvolňováním strategických rezerv a přesměrováním dodávek, tyto nástroje jsou však omezené.
„Pokud krize potrvá déle než tři nebo čtyři měsíce, stane se systémovým problémem pro celý svět,“ varoval v komentáři pro agenturu Bloomberg šéf TotalEnergies Patrick Pouyanné. „Nemůžeme mít bez následků zablokovaných dvacet procent globálního exportu ropy i LNG.“
Situace je ještě napjatější u zemního plynu, kde prakticky neexistují alternativní přepravní trasy ani dostatečné zásoby. To zvyšuje tlak na ceny a zvyšuje riziko nedostatku, zejména v Evropě a Asii.
Hrozba ropy za 200 dolarů
Zatímco současné ceny kolem 110 dolarů za barel jsou pro ekonomiku ještě zvládnutelné, scénáře další eskalace počítají s mnohem dramatičtějším vývojem. Někteří analytici i vládní představitelé v USA připouštějí, že by ropa mohla vystoupat až k hranici 200 dolarů za barel.
Drahá ropa prodražuje stavby. Hrozí, že nebude asfalt nebo polystyren |
Takový vývoj by měl zásadní makroekonomické důsledky. Už nyní se růst cen energií promítá do inflace – například ve Spojených státech zrychlila ta meziroční z 2,4 na 3,4 procenta. V eurozóně by současné ceny ropy mohly zvýšit inflaci přibližně o jeden procentní bod a snížit hospodářský růst o 0,6 procenta.
Při cenách kolem 170 dolarů by se tyto dopady zhruba zdvojnásobily a světová ekonomika by čelila stagflaci – tedy kombinaci vysoké inflace a slabého růstu.
První známky útlumu
Dopady vysokých cen jsou již patrné zejména v Asii. Některé země zavádějí přídělový systém, omezují spotřebu nebo hromadí zásoby. Poptávka po ropě v regionu podle odhadů klesla zhruba o dva miliony barelů denně.
Zdražování se navíc neomezuje jen na samotnou ropu. Ceny rafinovaných produktů, jako je nafta nebo letecké palivo, v posledních týdnech prudce vzrostly a místy překonaly hranici 200 dolarů za barel. To dopadá na dopravu, logistiku i letecký průmysl.
Evropě hrozí výpadek energií už příští měsíc, varuje Německo i ropná společnost |
Evropa se podle obchodníků může brzy potýkat s nedostatkem nafty, což by mělo přímý vliv na průmysl i ceny zboží. „Region čelí riziku nedostatku v horizontu několika týdnů, pokud se situace nezlepší,“ upozorňují analytici.
Důsledky ve všech sektorech
Energetický šok se postupně přelévá do celé ekonomiky. Ropa a plyn nejsou jen paliva – jsou klíčovou surovinou pro výrobu plastů, chemikálií nebo hnojiv. Výrobci už nyní varují před růstem cen a narušením dodavatelských řetězců.
Zájezdy a letenky kvůli cenám ropy zdraží. Může se to dotknout i těch zaplacených |
Zemědělci i vlády se snaží zajistit dostatek hnojiv před jarní sezonou, zatímco průmyslové podniky čelí rostoucím nákladům. Dražší energie zároveň snižují kupní sílu domácností, což tlumí spotřebu.
Pokud by krize přetrvala, mohla by podle expertů vyvolat strukturální změny v globální ekonomice podobné ropným šokům ze 70. let. „Budeme svědky nuceného a bolestivého přechodu v energetice, který proběhne velmi rychle,“ uvedl Jeff Currie ze společnosti Carlyle Group.
Nejistý výhled
Další vývoj zůstává vysoce nejistý. Trhy zatím částečně spoléhají na to, že politické řešení konfliktu přijde dříve, než ekonomické škody dosáhnou kritické úrovně. Jak ale upozorňují analytici i zástupci energetického sektoru, současná opatření mají omezený efekt.
„Možnosti, jak tlumit škody, jsou v tuto chvíli velmi omezené,“ řekl šéf American Petroleum Institute Mike Sommers. „Manévrovací prostor se rychle vyčerpává.“
Pokud Hormuzský průliv zůstane uzavřený i druhý měsíc, obchodníci a analytici očekávají, že se globální energetické trhy rychle promění v boj o dostupné dodávky, což vyžene ceny vzhůru a zvýhodní ty odběratele a země, které si budou moci dovolit přeplatit ostatní. „Už nyní jsou někteří dodavatelé LNG při vyjednávání střednědobých a dlouhodobých kontraktů selektivnější, protože je pro ně výhodnější prodávat na spotovém trhu,“ uzavřel pro Bloomberg Steven Wilson, partner v globální energetické firmě Mayer Brown.
