Plynová elektrárna v západním Texasu je součástí projektu The Stargate Project v hodnotě 500 miliard amerických dolarů (11 bilionů Kč). Ten spojuje společnosti Oracle a OpenAI. Plynové zdroje v texaském Memphisu tak již pohánějí datová centra Colossus 1 a 2, za nimiž stojí Muskova společnost xAI. Další podobné projekty mají podle odhadů do budoucna přibývat, píše agentura Bloomberg.
Technologické firmy tímto způsobem reagují na rychle rostoucí poptávku po elektřině, a to v době, kdy se Spojeným státům nedaří výrazněji navyšovat její výrobu. Podle odhadů poradenské společnosti ICF mají USA každý rok navyšovat výrobní kapacity alespoň o 80 gigawattů. Aktuálně to je ale minimálně o 15 gigawattů méně.
Milionům Američanů výrazně zdražila elektřina, na vině je rozvoj umělé inteligence |
Pro technologické firmy v USA byl přístup k elektřině dlouhou dobu samozřejmostí. Nyní ale zjišťují, že o jistotu ani zdaleka nepůjde. Mimo jiné proto, že jedno datové centrum dokáže spotřebovat tolik energie jako tisíc velkých walmartů. Máloco tak může datovým centrům, co se týče spotřeby, konkurovat.
Poptávka po elektřině roste
Ještě před rokem 2020 spotřebovávala datová centra v USA méně než 2 procenta elektřiny. V roce 2028 by to však mohlo být dokonce 12 procent. Administrativa amerického prezidenta Trumpa si problém v podobě nedostatku elektrické energie uvědomuje a počítá s tím, že výstavbu nových elektráren i díky redukci byrokratických překážek zrychlí.
V USA končí dotace na solární panely. Sektoru to paradoxně pomůže, soudí odborníci |
Mimo jiné proto, aby USA v oblasti rozvoje umělé inteligence nezaostávaly za Čínou. Ta totiž investuje do nových výrobních kapacit elektřiny výrazně víc a jen loni se jí podařilo přidat dokonce 429 gigawattů, a tedy skoro devětkrát více než v případě Spojených států, vyplývá z dat think-tanku Climate Energy Finance.
Americká snaha ale bude do budoucna narážet na řadu překážek. Kromě byrokracie to bude i nedostatek kvalifikované pracovní síly či stavebních materiálů. I proto se očekává, že mimo jiné také technologické firmy v USA budou s nedostatkem elektřiny bojovat dalších až pět let.
Tento nedostatek mají alespoň z části nahradit právě vlastní energetické projekty technologických gigantů. „V podstatě jim nezbývá nic jiného,“ tvrdí analytik Bill Stein z investiční skupiny Primary Digital Infrastructure, která spolufinancuje texaský projekt Stargate.
Zemní plyn jako vítěz AI revoluce
Ačkoliv některé technologické firmy v USA vnímají vlastní zdroje elektřiny jen jako dočasnou alternativu, jiné chtějí být na americké síti nezávislé zcela. Příkladem je třeba společnost Meta, která plánuje v Ohiu výstavbu datového centra s vlastní plynovou elektrárnou v hodnotě 1,6 miliardy amerických dolarů.
Na aktuální situaci reagují i americké státy. Například Oklahoma již láká investory také na štědré daňové úlevy a přívětivou legislativu, která technologickým firmám zajistí i výstavbu vlastních elektráren. „Firmy nechtějí čekat sedm let, než se připojí k síti,“ vzkazuje investorům tamní guvernér Kevin Stitt.
Bateriová úložiště jako pojistka proti blackoutu. Spojené státy mají náskok |
Většina technologických firem v USA, které o vlastní výrobě elektřiny uvažují, se chce spoléhat hlavně na plynové zdroje. Mimo jiné proto, že Trumpova administrativa výrazně omezila daňové pobídky a zpřísnila povolovací procesy, které se solárních či větrných kapacit týkají. Podle Bloombergu se právě zemní plyn řadí momentálně mezi jasné vítěze probíhající AI revoluce, uzavírá agentura.
