Andy Russick prodává konzervovaná rajčata a ovoce školám či nemocnicím. Pracuje jako obchodník pro společnost Pacific Coast Producers v Kalifornii. „Chápu snahu chránit americkou výrobu. Cla nás ale tvrdě zasáhla,“ říká pro agenturu Reuters. Jeho firmě jen letos vzrostou náklady o 8 až 10 milionů amerických dolarů, což je v přepočtu až 213 milionů korun.
Království za konzervu. Potraviny v plechu v USA zdraží, mnozí jsou na nich závislí |
V příštím roce by to ale mohlo být až čtyřnásobně víc. Russick proto čeká, že jeho firma se bude muset více zajímat o kartonové materiály, které vyrábí kupříkladu švédsko-švýcarská společnost Tetra Pak.
Souvisí s tím mnohdy i výraznější náklady na přepravu, a to hlavně v případě skleněných láhví, které jsou proti plechovkám mnohem těžší. Je ale otázkou, jak se k přechodu z plechovek na sklo postaví spotřebitelé.
Regály plné konzerv
Padesátiprocentní americká cla na dovoz hliníku a oceli vstoupila v platnost na počátku června. Ceny oceli, která se využívá k výrobě konzerv, na americkém trhu za pár týdnů zdražila zhruba o 6 procent. Další cenový nárůst může pokračovat a odnesou to i spotřebitelé.
Cla si kladou za cíl omezení levného dovozu z Číny i dalších států po celém světě, a to nejen oceli a hliníku jako takových. Od roku 2017 regály amerických supermarketů zaplavují levné konzervované potraviny z celé jihovýchodní Asie. Kvůli současným clům na kovy a hliník však tento trend pravděpodobně ještě zrychlí.
Podle ministerstva obchodu jsou totiž Spojené státy hned po Evropské unii největším dovozcem oceli na světě. Loni dovezly 26,2 milionu tun. Z dat také plyne, že se dováží přibližně čtvrtina oceli používané v průmyslovém odvětví v USA. U hliníku je to více než 40 procent. Podle americké vlády se nejvíce ocelářských výrobků importuje z Kanady, Brazílie a Mexika.
Návrat k láhvím?
Výrobci láhví každopádně doufají, že se pivovary i další firmy opět začnou ke sklu vracet, a to alespoň částečně. „Firmy zatím váhají. Neví, jak dlouho budou cla trvat. Může totiž jít i jen o krátkodobý politický tah,“ říká pro Reuters Scott DeFife z amerického sdružení výrobců skleněných obalů. Tvrdí, že málokomu se chce investovat miliony dolarů, když neví, jestli se celní bariéry za měsíc zase nezmění.
O přechodu na jiné obaly se hovoří i v Coca-Cole. Generální ředitel v únoru uvedl, že by proti minulým rokům výrazněji využívala plasty, pokud se jí výroba plechovek dlouhodobě prodraží. Přechod z plechu ke sklu či plastu ale znamená výrazné změny ve výrobě a přizpůsobení většinou trvá měsíce až léta.
Čína uvalí antidumpingová cla na plasty, nejvyšší budou mít dovozci z USA |
Proti se i staví enviromentální aktivisté. Coca-Cola se totiž dlouhodobě řadí k největším přispěvatelům ke globálnímu znečištění plasty. Její produkty podle nich tvoří až 11 procent plastového odpadu na světě.
Aktivisté zároveň kritizují, že Coca-Cola se rozhodla ustoupit od svých cílů na opětovné využívání plastů. Místo toho se zaměřila na zvýšení využívání recyklovaných materiálů. Kritici říkají, že recyklace plastů není řešením rostoucího problému v podobě mikroplastů, které zamořují oceány a mají negativní důsledky na lidské zdraví, uzavírá agentura Reuters.
