Trumpova administrativa by podle portálu The Wall Street Journal měla zástupcům jednotlivých států navrhovat výraznou redukci ohlášených amerických celních bariér výměnou za izolaci Číny. Požadavky na jednotlivé ekonomiky se ale mají lišit.
Další Trumpova otočka. Cla na elektroniku a polovodiče přece jen budou |
Americká administrativa by měla během jednání s jednotlivými státy tlačit na to, aby se země nestaly pouhými prostředníky pro prodej čínského zboží a neumožnily čínským firmám působit na jejich trhu. Trump a jeho spolupracovníci mají tlačit na to, aby levné a dotované čínské zboží přestalo proudit do zbytku světa.
Snaha o zničení čínského ekonomického modelu
Tyto americké snahy by měly narušit fungování čínské ekonomiky, která je na vývozu zboží do celého světa závislá. Trump podle zahraničních médií rovněž chce, aby během případných budoucích jednávání mezi Spojenými státy a Čínou o clech měla americká strana výhodu.
Cla jsou šikana, oznámila hongkongská pošta. Stopla zásilky směřující do USA |
Na jednotlivé země by ale Trumpova administrativa měla mít rozdílné požadavky. Má záležet mimo jiné na tom, jaká je jejich současná vazba a úroveň propojení s čínským hospodářstvím. Trump ani jeho administrativa ale tyto zprávy zatím oficiálně nepotvrdily. Podle dostupných informací by však srůjcem této strategie měl být americký ministr financí Scott Bessent.
Trump již tento možný přístup naznačil
Donald Trump již během svého úterního vystoupení ve vysílání stanice Fox naznačil, že by některé ekonomiky mohl v budoucnu postavit před zásadní rozhodnutí, a to konkrétně před volbu mezi Čínou a Spojenými státy.
Podle portálu The Wall Street Journal již měla Trumpova administrativa první takové návrhy některým zástupcům zahraničních ekonomik neformálně přednést. V blízké budoucnosti by se z toho ale mohla stát i oficiální americká strategie.
Jak celní politika zapomněla na služby. Je to motor americké ekonomiky |
Je však otázkou, jak by se jednotlivé státy k takové pobídce postavily. Například Mexiko již během února dobrovolně přišlo s návrhem, že uvalí na Čínu podobná cla jako Spojené státy. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy snahu označil za hezké gesto. Výraznější podporu ale u Trumpa nezískala. Od té doby ale role amerického ministra financí měla výrazně vzrůst.
Čína nebude chtít zůstat stranou
Během středy by se Bessent měl setkat s japonskými politickými představiteli a je možné, že se bude zaobírat právě i možnou čínskou izolací. Podobná dohoda by podle serveru WSJ mohla být realizovatelná i s Austrálií, Velkou Británií, Jižní Koreou anebo Indií.
Ani Peking však ale nezahálí. Čínský prezident v uplynulých dnech navštívil Vietnam a podepsal zde i mnoho nových ekonomických dohod.
Někteří ale říkají, že schopnost Číny čelit americké obchodní politice jsou poměrně omezené. Spojené státy americké jsou totiž masivním dovozcem, Čína naopak razí úplně jiný přístup. Dovoz ze zbytku světa omezuje a zaměřuje se na svou vlastní soběstačnost. Čína i proto z pohledu poptávky nahradit Spojené státy americké nemůže.
Jednání s Čínou i přesto americký ministr financí Bessent nevylučuje. Prezident Trump však dal najevo, že USA podle něj jsou v silnější pozici. „Míč je na čínské straně. Oni potřebují dohodu s námi, ne my s nimi. Čína chce to, co máme. Amerického spotřebitele,“ vzkázal Trump skrze svou tiskovou mluvčí Karoline Leavittovou.
