Čtyřiačtyřicetiletá Kristy Hallowellová žije se svými dvěma dětmi ve městě Greenwood Lake ve státě New York. Její účet za elektřinu a plyn se v posledních měsících ztrojnásobil a do toho přišla i o zaměstnání. Energie přestala platit a její domácnost byla půl roku závislá na náhradních dodávkách tepla a světla, které pomáhaly zajistit neziskové organizace.
Milionům Američanů výrazně zdražila elektřina, na vině je rozvoj umělé inteligence |
Dluh za energie během pár měsíců narostl až na 3 tisíce dolarů (asi 66 tisíc korun). Dnes hlavně díky pomoci expertů z neziskových organizací už elektřina do její domácnosti opět proudí. Plyn ale zůstává odpojený a Američanka neví, kdy se jeho dodávky podaří opět spustit.
Počet domácností, které nezvládají včas platit účty za elektřinu či plyn, vzrostl v první polovině roku 2025 meziročně o 3,8 procenta. Analýza společností Century Foundation a Protect Borrowers varuje, že roste i počet lidí, jejichž dluhy za energie nakonec končí u vymáhacích agentur, píše BBC.
Za všecno může Biden
Kristy Hallowellová ale zdaleka není sama. Podobné problémy musí řešit čím dál více Američanů, a to i kvůli zdražujícím energiím. Cena energií pro domácnosti v USA byla v loňském listopadu meziročně o 6,9 procenta vyšší. Energie tak v roce 2025 patřily k hlavním tahounům celkové americké inflace. Ačkoliv Trumpova administrativa řídí Spojené státy už rok, Bílý dům stále argumentuje hlavně předchozí Bidenovou administrativou, kterou ze zdražení plynu a elektřiny obviňuje.
Trump zároveň říká, že mezi důvody drahých energií patří i měnová politika americké centrální banky. Fed totiž dlouhodobě udržuje vyšší úrokové sazby, než by si Trumpova administrativa přála. Ve stejnou chvíli ale vláda před nedávnem navrhla omezit federální podporu, díky které jednotlivé americké státy mají možnost pomoci s hrazením účtů za energií nízkopříjmovým domácnostem.
S důsledky zdražujících energií se v USA každý den setkávají i již zmíněné neziskové organizace. Expertka Laurie Wheelocková z Public Utility Law Project v New Yorku pro BBC uvedla, že její klienti momentálně dluží za energie mnohem více než před koronavirovou pandemií. „Tehdy šlo průměrně o 400 až 900 dolarů na domácnost. Dnes nejsou výjimečné ani částky přesahují hranici 6 tisíc dolarů. Finanční stabilita amerických domácností se rychle zhoršuje,“ tvrdí Wheelocková.
Datovým centrům v USA chybí elektřina. Stavějí si vlastní elektrárny |
Navíc varuje před letošní zimou, kdy náklady za vytápění v USA mají podle odhadů meziročně stoupnout o 9,2 procenta. Nejvýraznější cenový růst se očekává u států na severovýchodě USA.
Draží i kvůli AI
Za zdražením má stát hned několik faktorů. V prvé řadě stoupá cena zemního plynu, na němž je však americká energetika dlouhodobě postavená. Čím dál více amerického plynu navíc míří i do dalších částí světa, a to včetně Evropy, která se od vypuknutí války na Ukrajině snaží odpoutat od ruského plynu.
Mezi další důvody se řadí výrazný nárůst spotřeby energie v amerických datových centrech, což souvisí mimo jiné i s rozmachem umělé inteligence. „To zdražuje ceny energií pro všechny Američany,“ upozorňuje analytik John Quigley.
Experti navíc varují, že pokles cen energií v USA minimálně v příštích měsících není na pořadu dne. Z dlouhodobého pohledu navíc komplikuje situaci i Trumpova politika v oblasti čisté energie. Právě prezident totiž už krátce po nástupu do funkce začal rušit jeden „zelený“ projekt za druhým.
Existuje důvod, proč Američané platí víc za elektřinu. A datová centra to nejsou |
Řada amerických domácností vzala řešení zdražujících energií do vlastních rukou. Příkladem je třicetiletý Ibrahim Awadallah z města Charlotte v Severní Karolíně. Ten si totiž loni na svůj dům pořídil nové solární panely. I tak mu energie letos na podzim o několik procent zdražily, uzavírá BBC.
