Společnosti a průmyslová sdružení s rozpočtem na lobbing alespoň 1 milion eur vynakládají na tuto činnost o 50 procent více financí, než v roce 2020, upozorňuje analýza. Odhaduje se, že v Bruselu působí 15 až 25 tisíc lobbistů, což z něj dělá hned po Washingtonu, hlavním městě Spojených států amerických druhé největší centrum lobbingu na světě. Lobbing v centru Evropské unie je legální a institucionalizované odvětví, které je nedílnou součástí unijního legislativního procesu.
Zpráva ligy lobbistů v EU za rok 2026, kterou zveřejňují organizace Observatoř korporátní Evropy (CEO) se sídlem v Bruselu a německá nezisková organizace LobbyControl odhaluje, že přední lobbisté (všichni s deklarovanými rozpočty na ovlivňování přesahujícími 1 milion eur), vynakládají dohromady na lobování v institucích Evropské unie minimálně 381,75 milionu eur (9,23 miliardy Kč) ročně. To je o 50 procent více než v roce 2020. Počet registrovaných organizací v tomto odvětví se ve stejném období zvýšil téměř o 30 procent.
Zástupci dopravců lobbují proti novým povolenkám. Kvůli kamionům ze zemí mimo EU |
„Celková suma všech firemních výdajů na lobbing u institucí EU v Bruselu, včetně těch s výdaji nižšími než 1 milion eur, by byla samozřejmě ještě vyšší,“ upozorňuje dokument. Jak však dodávají analytici, vyplácí se to. V éře Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou politici prosazují politiku příznivou pro průmysl nebývalým tempem, uvádí zpráva.
Meta na prvním místě
Analýza, na kterou upozornil portál Politico potvrzuje, že největšími lobbistickými odvětvími v Bruselu jsou společnosti a obchodní sdružení z oblastí velkých technologických firem, bankovnictví a financí, energetiky, chemického průmyslu, zemědělství a mezisektorových sdružení.
Bruselské zájmové skupinyKorporace a technologičtí giganti: Google, Apple, Microsoft, ale i energetické a automobilové koncerny jako Shell a Volkswagen. Oborové a průmyslové asociace: sdružení hájící zájmy celých sektorů od chemického průmyslu po evropské zelináře. Neziskové organizace (NGOs) a aktivisté: ekologické organizace jako Greenpeace, WWF, ochránci lidských práv nebo spotřebitelská sdružení. Regiony a města lobbující za své zájmy a snazší přístup k evropským dotacím. |
Největší výdaje vykazují zástupci technologického průmyslu a to zhruba 73 milionů eur (1,77 miliardy Kč). První místo co do objemu peněz a i počtu schůzek patří společnosti Meta, která deklarovala, že za lobbing utratila 10 milionů eur, což představuje od roku 2020 zvýšení o 135,3 procenta. Zástupci firmy absolvovali od prosince 2014 do května letošního roku celkem 282 schůzek s vysokými představiteli EU.
Druhý Amazon investoval do lobbingu 9 miliard eur, nicméně jeho investice do této činnosti vzrostly ve srovnání s rokem 2020 dokonce o 414,3 procenta.
Třetí se umístila společnost Apple, která přiznala, že na lobbing v Bruselu utratila 8 miliard eur. Její investice v tomto směru vzrostly o 300 procent ve srovnání s rokem 2020 a její zástupci uskutečnili 175 schůzek za posledních 12 let s vysokými zástupci evropských institucí.
Ropné firmy mají v Bruselu armádu lobbistů. Utratily za ně 251 milionů eur |
Společnost Shell vykazuje na lobbing u orgánů EU stejnou sumu posledních šest let a sice 4,5 milionů eur ročně. Podle Corporate Europe Observatory však právě energetické giganty s celkovým ročním rozpočtem na lobby ve výši 52 milionů eur (1 a čtvrt miliardy korun) využívají aktuální geopolitické krize, jako je válka v Íránu, k lobování za oživení fosilních paliv a také k přejmenování falešných řešení klimatické krize na udržitelná.
„Největší chemické korporace a jejich obchodní sdružení vynakládají na své lobbistické rozpočty celkově 46,5 milionu eur a to na oslabení pravidel na ochranu občanů před škodlivými chemikáliemi a pesticidy“, tvrdí organizace CEO.
Chatbot sítě X generoval sexualizované záběry. Brusel žádá vysvětlení |
„Zažíváme bonanzu korporátních lobbistů a tyto neustále rostoucí rozpočty ukazují, že firmy a obchodní sdružení to považují za hodnotnou investici, která se vyplácí,“ píše se v dokumentu. Největší vlna deregulace, jaká kdy v EU byla zaznamenána, již přinesla 10 tzv. omnibusových návrhů, upozorňuje analýza. Jedná se o jednotlivé, rozsáhlé legislativní balíčky, které najednou mění nebo omezují několik stávajících zákonů a předpisů EU.
Jak vypadá běžná práce lobbistů
Bruselský lobbing je postaven na předávání odborných informací. Evropští úředníci a europoslanci rozhodují o extrémně komplexních tématech, od regulace umělé inteligence až po povolenky CO2, kterým sami do detailu mnohdy nerozumějí. Lobbista pro ně oficiálně funguje jako dodavatel expertních dat. Pokud by však úředníkovi zalhal nebo mu dodal zfalšovaná data, okamžitě ztrácí důvěru a v Bruselu by v podstatě skončil. Informace mohou být přikrášlené ve prospěch klienta, ale musí být fakticky správné.
Mezi nejčastější pracovní metody lobbistů patří psaní pozičních dokumentů (Position Papers), což jsou krátké analýzy, které vysvětlují, jaký dopad bude mít navrhovaný zákon na konkrétní odvětví. Dále to může být připomínkování na začátku procesu, kdy se lobbisté snaží ovlivnit Evropskou komisi ještě předtím, než zákon vůbec sepíše. Jakmile je totiž návrh na stole, je mnohem těžší ho změnit. Kromě toho lobbistické skupiny organizují konference a semináře, na kterých se setkávají politici, vědci a zástupci průmyslu. A nakonec je to samotný tzv. networking, do něhož patří neformální pracovní obědy nebo káva v okolí Evropské čtvrti v Bruselu.
Hlášení nejsou dostatečná
Všechny organizace, které chtějí v Bruselu lobbovat, se však musí povinně registrovat do společného registru Evropského parlamentu, Rady a Komise. V něm musí veřejně uvést koho zastupují a jaké jsou jejich cíle, kolik peněz na lobbing ročně vynakládají a také uvádí seznam osob, které pro ně pracují. Bez registrace nedostane lobbista akreditaci do budov Evropského parlamentu a eurokomisaři či klíčoví úředníci mají zakázáno se s ním oficiálně setkat.
Europoslanci, zejména ti, kteří mají na starosti konkrétní zákony jako tzv. zpravodajové a vysocí úředníci Komise musí schůzky s lobbisty povinně zveřejňovat. V praxi jsou ale mezi politiky obrovské rozdíly, někteří poctivě hlásí stovky schůzek, jiní se snaží pravidla obcházet přes neformální setkání, na která se povinnost nevztahuje.
Podezření nad Evropskou komisí. Úředníkům platily lety vlivné firmy |
Také organizace CEO a LobbyControl upozorňují na nedostatečné hlášení ze strany korporátních lobbistů. Zdůrazňují, že jejich nejnovější zpráva je portrétem korporací a jejich lobbistů, kteří v Bruselu získávají na síle. „Je to však jen částečný portrét. Je to proto, že rejstřík transparentnosti lobbistů EU není právně závazný a absence účinných sankcí znamená, že kvalita údajů je jen tak dobrá, jakou dobrovolně poskytnou registrovaní,“ píše se v analýze.
Aktivisté také upozorňují na to, že korporace své rozpočty na lobbing podhodnocují, což by podle nich mělo být prošetřeno.
„Tato analýza posiluje argumenty pro lobbistické bariéry na ochranu veřejného rozhodování před komerčními zájmy. Jako první krok by Komise měla přestat poskytovat privilegovaný přístup lobbistickým skupinám z průmyslu a zajistit, aby byly hlasitě a jasně slyšet i další hlasy, například od široké veřejnosti, občanské společnosti a nezávislých vědců a výzkumníků,“ uvádí zpráva.
Podle pozorovatelů však bruselský lobbing prochází v posledních letech proměnou. Stále větší vliv získává tzv. nepřímý lobbing (Grassroots lobbying). Místo přímého přemlouvání politiků se zájmové skupiny snaží formovat veřejné mínění přes sociální sítě, média a kampaně a vytvořit tak tlak na politiky skrze jejich voliče.
