Celkem 67,5 miliardy eur Dublinu půjčí Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Zbylých 17,5 miliardy eur Irové věnují ze svého rozpočtu na další sanaci problémových bank, které zemi dostaly do současných problémů.
Češi by museli částku 6,7 miliardy korun zaplatit jen v případě, že by Irové úvěry od mezinárodního společenství během příštích let nesplatili.
Kromě záchranného fondu eurozóny, MMF a Evropské komise se na pomoci Irsku budou přímo podílet prostřednictvím bilaterálních půjček Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Ty eurem sice neplatí, ale především britské banky mají v Irsku značné investice.
Dohromady na nápravu škod ve finančním sektoru poputuje asi 35 miliard eur, z nichž zhruba deset miliard okamžitě zamíří do bank jako finanční injekce na posílení jejich kapitálu. Zbytek peněz Irsko použije jako základ na vytvoření speciálního fondu pro mimořádné situace ve finančním sektoru.
Kromě peněz na záchranu bank Irové mohou použít 50 miliard eur na řešení vlastních rozpočtových problémů. Zatím není jasné, jaký úrok budou muset za úvěry zaplatit, ale podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti by se sazba měla pohybovat kolem šesti procent. To znamená, že půjčka od mezinárodního společenství je podstatně výhodnější než úrok, který by Irsko v současnosti dostalo na finančních trzích.
EU navíc Dublinu o rok prodloužila dobu, do níž musí napravit své veřejné finance. Vláda původně měla rozpočtový schodek do roku 2014 stlačit pod tři procenta HDP, jak žádají unijní rozpočtová pravidla. Letos by měl irský deficit přesáhnout 30 procent HDP, což je rekordní úroveň ve srovnání se všemi zbývajícími členy Evropské unie. Evropská sedmadvacítka tak nejspíš vyslyšela varování ekonomů, že Irové nemohou za stanovenou dobu hospodaření napravit a termín prodloužila do roku 2015.
Trhy o své investice přijít nemůžou
Eurozóna i EU se během dnešního jednání překvapivě věnovaly i takzvanému permanentnímu krizovému mechanismu, který má po roce 2013 nahradit záchranný fond eurozóny a pomoc od Evropské komise. Nástroj, který média často nazývají jako řízený bankrot, počítá s tím, že se na případném krachu některého ze států eurozóny budou podílet i soukromí investoři.
Trhy se v uplynulých týdnech obávaly, že by mohly přijít o své investice v předlužených zemích eurozóny, pokud by řízený bankrot začal skutečně platit. Německý návrh totiž počítal s tím, že by investoři museli v případě bankrotu některé ze zemí automaticky přistoupit na odepsání předem dané části svých pohledávek.
Podle dnes zveřejněné dohody mezi Německem a Francií ovšem byly podobné obavy zbytečné. EU by totiž měla převzít systém Mezinárodního měnového fondu, který v případě krachů neodepisuje pohledávky investorů automaticky, ale po dohodě s největšími z nich. Ti nejmenší se pak musí konečné dohodě podřídit. Případná ztráta investic by se navíc neměla týkat pohledávek z minulých let, ale jen z nových investic po roce 2013.
